Opus bonum

Sympozia OPUS BONUM mají dlouholetou tradici, letošní břevnovské setkání bylo už čtyřicáté páté. Cílem je pestré obsazení nad pečlivě vybraným aktuálním tématem. Počátky Opus bonum jsou spjaty s opatem Anastázem Opaskem a jeho spolupracovníky v exilu (Vladimír Neuwirth, Ivan Medek, Pavel Tigrid, Milan Kubes a další). Kulturně duchovní zaměření vystřídal bohatý, politicky vyvážený dialog. Tato základní idea přežila exil a žije i v současnosti. Mezi panelisty, řečníky i účastníky Opus bonum najdeme ty, kdo smýšlejí pravicově i levicově, liberálně i konzervativně, akademiky i podnikatele. Záměrem je vést spolu poctivý dialog. V době tzv. sociálních bublin a stále větší společenské i politické fragmentarizace to považujeme za něco mimořádně důležitého. Tématem setkání 14. října 2017 v Břevnovském klášteře se stalo téma, které ve společnosti rezonuje již delší dobu. Téma, které potřebuje neustálé projasňování a které je třeba aktuálně hájit proti demagogickému zjednodušování. OBČANSKÁ SPOLEČNOST, její odstíny a fungování, zajímá křesťany, agnostiky i ateisty. Skladbou pozvaných řečníků a témat se myslím podařilo ukázat užitečnost nevládního a neziskového sektoru pro život jednotlivce a společnosti i řadu příkladů dobré praxe. A to v atmosféře, kdy se ze slov jako neziskovka, aktivismus či NGO stávají nadávky, není málo. Selma Muhič-Dizdarevič z Katedry studií občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zajistila rozsáhlý obecný vstup do debaty o občanské společnosti. Na její zmínky reagovali další přednášející. Cenné bylo celkové „zmapování terénu“ i poukázání na různé typy podjatosti vůči občanské společnosti zleva i zprava, ze strany etatistů i libertariánů. Šimon Pánek odvyprávěl spatra příběh humanitární organizace Člověk v tísni, jejímž je ředitelem. Kontinuitu této instituce, již si považují i za hranicemi našeho státu, zajišťuje kombinace letité systematické práce s lidmi a inovací, účinné reagování na potřeby naší společnosti i společností v jiných zemích světa. Jeho příspěvek nezůstal bez reakce jednoho z přítomných, který se ostře vymezil vůči financování neziskovek. Větší část publika ale dala najevo, že stojí za Pánkovým pohledem, vždyť bez práce neziskovek by se řada služeb v našem státě zhroutila. Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům pojednal o komplikovaném problému migrace. Kritickými body, které pojmenoval, byla naše přistěhovalecká politika i postoj jednotlivých politických stran ve Sněmovně. I na jeho příspěvek reagovalo více přítomných, ať už v otázce kvót, bezvýchodné situace řady běženců i nedostatečného informování veřejnosti o přínosu humanitárních organizací. Se zatajeným dechem sál sledoval prezentaci Jana Školníka, ředitele úspěšné rodinné firmy a zakladatele neziskovky „Agentura pro rozvoj Broumovska“. Školník pojednal o postupném růstu a aktivizaci nádherného, dříve zanedbávaného pohraničního regionu. Veřejné besedy, soutěž o nejlepší víno, rekonstrukce objektu broumovského kláštera a poskytování ubytování... Charitativně chápané projekty doplňuje podnikatelská činorodost. Společensky odpovědné podnikání se ve Školníkově případě snoubí s lokálním patriotismem a nebojíme se říci i láskou ke krajině a domovu.