Pět kroků k úspěšné investici do fondů.
V době, kdy inflace roste a sazby na vkladech v bankách dál klesají směrem k nule, je čas podívat se jinde. Podílové fondy nabízejí vyšší výnosy, na druhé straně ale i vyšší riziko a vyšší poplatky. Návod na jistý zisk vám nikdo rozumný nedá, pokud ale fungování fondů porozumíte, rozhodně zvýšíte svou šanci na úspěch.1. Jak vybrat podílový fond přesně pro sebe?
Na začátku by si každý měl udělat rekapitulaci toho, do čeho již své peníze investuje. Podílové fondy jsou další dílek ve skládačce zhodnocování peněz a měly by doplňovat bezpečnější investice se státním příspěvkem (spoření na důchod nebo stavební spoření), které jsou základní úrovní každého, kdo investuje či spoří.
Do podílových fondů (zvláště to platí v případě rizikovějších fondů) patří peníze, u kterých jsem připraven o ně v nejhorším případě zčásti přijít a které nebudu v nejbližších letech potřebovat. Pokud tedy například mám našetřeno na splacení hypotéky, u které za dva roky končí fixace, takové peníze do podílových fondů nepatří.
"Investoři by si vždy měli být vědomi toho, že vyšší očekávané zhodnocení s sebou nese i vyšší riziko propadu či ztráty investovaných prostředků. Konzultovat své rozhodnutí s profesionálem určitě není na škodu. Silná diverzifikace by pak měla být samozřejmostí každého portfolia," říká Martin Novák, analytik Broker Consulting.
"Možná důležitější než čísla či parametry je správný přístup − nevybírat si podle marketingových nálepek a momentálních trendů. Důležité je, aby fond správně zapadal do portfolia. Měl by také dostatečně vysvětlovat svoji investiční strategii a transparentně informovat o výsledcích, ideálně v měsíční zprávě uvádět srovnání s indexem," dodává Aleš Tůma, analytik společnosti Partners. Zároveň připomíná, že minulá výkonnost nepředpovídá tu budoucí. "Ale pokud fond výrazně systematicky zaostává za trhem, je třeba zpozornět," pokračuje.
2. Češi nejčastěji investují "vyváženě". Je to dobrá strategie?
Češi jsou opatrní investoři a statistiky to potvrzují. Zatímco v akciových podílových fondech, kde je možné získat nejvyšší výnos (při nejvyšším riziku), měli na konci minulého roku 81 miliard korun, v bezpečnějších dluhopisových to bylo 124 miliard a nejvíce peněz Češi svěřili smíšeným fondům (157 miliard), které nakupují akcie i dluhopisy, a riziko tak "průměrují".
Analytici se na přístupu k této "vyvážené" investiční strategii příliš neshodnou. "Pokud se nechcete tvorbou portfolia příliš zatěžovat, potom fond typu vše v jednom může být dobré řešení. Na druhou stranu portfolio namíchané z čistých strategií, tedy akcie zvlášť, dluhopisy zvlášť, je flexibilnější a mnohdy poplatkově výhodnější," volí smířlivý tón Aleš Tůma, analytik společnosti Partners.
"Fondy smíšené jsou pro ty, kteří chtějí nějak investovat, moc nevědí jak, moc tomu nerozumí, nechtějí se o to starat a nechtějí zároveň více rizika, než je nutné. Je pak otázkou, zdali vůbec má smysl takto investovat," volí naopak vcelku radikální tón Josef Eim, portfolio manažer z investiční skupiny DRFG.
Tůma pak upozorňuje na to, že podílové fondy tvoří stále jen kolem deseti procent majetku domácností. "Akciové fondy jsou sotva pětina z toho. Rozhodně je tu tedy prostor je víc využívat," dodává.
3. Má smysl nyní vstupovat do podílových fondů, když akciové trhy po celém světě jsou na maximech za posledních několik let a například americké indexy Nasdaq nebo S&P 500 na začátku května vystoupaly na historická maxima?
Odpovědi analytiků se v této otázce shodují: jestliže do podílových fondů investujete pravidelně, nemáte se čeho obávat. Naopak obezřetnější musíte být při jednorázové investici větší částky.
"Když jsou akcie dole, nemá smysl je kupovat, protože je krize. Když jsou akcie nahoře, tak jsou předražené a bude krize. Při ideálním vývoji trhů bude nové historické maximum každou chvíli, takže důvod neinvestovat se vždycky najde. Při pravidelné investici riziko špatného načasování odpadá, při jednorázové je samozřejmě potřeba určité opatrnosti," ironicky shrnuje situaci na trzích Aleš Tůma.
Akcie podle něj obecně nejsou levné. "To znamená dvě věci − dodržovat dlouhodobý investiční horizont a nemít nerealistická očekávání výnosu. Dlouhodobě by akcie měly přinášet určitou rizikovou prémii. Mimochodem, pohled na nominální maxima trochu klame. Za posledních deset let stoupl i objem peněz v ekonomice, takže ceny aktiv 'musely' reagovat," dodává Tůma.
Podílové fondy navíc nejsou jen otázkou akcií. "Existují fondy smíšené, dluhopisové, komoditní, realitní a další. Vždy záleží na toleranci rizika, kterou jednotliví investoři mají," říká Josef Eim. Českým střadatelům doporučuje například české realitní fondy.
4. Jak je to s poplatky spojenými s podílovými fondy? Dají se mezi jednotlivými fondy jednoduše porovnat?
Nejčastěji se platí vstupní poplatky a pravidelné (zpravidla roční) poplatky za správu. Platí se v nich manažeři fondů, kteří hlídají jejich vývoj, nebo třeba i prodejci fondů. Oba typy poplatků rostou s rizikovostí fondů. Vstupní poplatek se pohybuje od nuly do pěti procent z investované částky.
"Dlouhodobě větší položka jsou náklady za správu, které u akciových fondů mohou dosáhnout dvou procent z peněz ve fondu ročně," říká Aleš Tůma. Podle něj je prakticky jedno, zda se nakupují v bance, nebo od investičních společností − úroveň poplatků je srovnatelná.
Poplatky mezi jednotlivými fondy lze podle Josefa Eima porovnávat relativně snadno, když člověk ví, kde je hledat. "V této oblasti je evropská legislativa na vysoké úrovni. Fondy musí zveřejňovat dokument zvaný klíčové informace pro investora, který popisuje profil fondu, jeho možnou rizikovost, historickou výkonnost a nákladovost. V tom se i neznalý klient snadno zorientuje," říká ekonom.
5. Je rozumné investovat do fondů, které jsou v cizích měnách, nebo se lidé mají spíše držet investic v korunách? Pro koho případně může být investice do fondů v cizích měnách zajímavá?
Česko je malý trh, a tak i nabídka podílových fondů je zde omezená. Tak zní jeden z nejčastějších argumentů pro investování do podílových fondů v dolarech nebo eurech. Analytici ale doporučují investice v cizí měně jen pro hodně zkušené investory, kteří přesně vědí, proč chtějí investovat právě takto.
"Čím konzervativnější investice, tím víc měnové riziko vadí. Kolísání měny převýší kolísavost samotného fondu. U dluhopisových, nemovitostních či smíšených fondů tedy nevidím důvod investovat jinak než v koruně. U akcií je to složitější otázka. Nemá smysl podstupovat měnové riziko u eura, ke kterému postupně konvergujeme. Jinak ale lze diverzifikovat i mezi měnami, osobně tedy klientům část akciového portfolia radím nechat v dolarech," říká Aleš Tůma.
Investoři navíc nesmí zapomínat na to, že jsme stále v době těsně po intervencích České národní banky. "Kvůli nízké likviditě koruny v kombinaci s velkým objemem spekulativního kapitálu, který se do korun nalil, lze předpokládat, že česká měna bude ještě rok či dva podhodnocená. Investovat dnes v jiných měnách je rizikovější, protože koruna by měla proti ostatním měnám, zejména tedy euru, během jednoho až dvou let posílit o pět až deset procent," dodává Eim.
