38. TÝDEN

Hlavní zprávy

Nový iPhone Apple opět nezklamal

Akcie amerického technologického giganta Apple posílily minulý týden o více než 12 procent, a to především díky páteční premiéře nových modelů iPhone 7 a iPhone 7+. Fanoušci Apple tak opět nezklamali a i přes to, že se v případě nových modelů nejedná o žádné revoluční změny a dokonce například chybí tak základní hardwarové vybavení, jakým je audio konektor 3,5 mm, projevili o nové iPhony obrovský zájem. Poměrně překvapivý je také velký zájem o nová bezdrátová sluchátka Apple, která se prodávají za 159 dolarů (zhruba 3 800 korun) a přitom podle mnohých technologických recenzentů nedosahují dostatečného poměru cena/kvalita. Na druhou stranu se objevilo mnoho pozitivních recenzí, podle kterých má smysl si nový iPhone pořídit. Mezi jeho přednosti oproti staršímu modelu patří především lepší odolnost proti vodě a prachu, delší výdrž baterie, vylepšený display a procesor. Apple tak pokračuje v růstu, který nastartoval v květnu. Od té doby si akcie připsaly již téměř 28 procent a z hodnoty 90 dolarů se nyní obchodují na úrovni 115 dolarů. To je nepříjemná zpráva pro institucionální investory po celém světě, kteří se akcií během nízkého období v květnu a červnu zbavovali. Celkem prodalo veškeré své pozice v Apple 295 společností. Díky své přílišné konzervativnosti tak přišly o výnos v průměru 25 procent. [1] [2] [3] 38-01

Podle poradce premiéra by přijetí eura Česku pomohlo

Vladimír Špidla, bývalý český premiér a eurokomisař, nyní hlavní poradce současného premiéra Bohuslava Sobotky, se otevřeně staví pro přijetí eura v České republice. Argumentuje například sousedním Slovenskem, které údajně díky vstupu do eurozóny nastartovalo silný ekonomický růst a začíná se Česku vzdalovat. Druhým argumentem je posílení pozice ČR z pohledu evropské politiky. Rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z EU totiž podle něj posílilo hlavně země sdílející společnou měnu euro, které se na summitu v Bratislavě minulý týden ještě více semkly a je možná snaha vytvořit pomyslný vnitřní kruh států sdílející jednotnou měnu, schengenský prostor, a především lepší koordinaci v rámci obrany. Česko by tak stálo de facto mimo hlavní část EU, což by se mohlo podle Špidly projevit především horší pozicí ve společných politických rozhodnutích. Jenže přijetí eura v Česku podporuje méně než pětina obyvatel. Argument se Slovenskem není úplně relevantní, protože není empiricky prokázaná korelace mezi slovenským ekonomickým růstem a přijetím eura. Zahraničních investic je v České republice v některých letech i přes rozdílnou měnu také více než na Slovensku. Hlavním argumentem pro přijetí by tak mohla být právě snaha jádra EU o hlubší integraci a také silnější ekonomické propojení s Německem, které je s velkým náskokem hlavním obchodním partnerem ČR. [4] [5] [6]

Politika a veřejná správa

Volební preference září 2016

STEM Ústav empirických výzkumů provedl ve dnech 30. 8. – 5. 9. 2016 nový průzkum volebních preferencí na 1013 obyvatelích ČR starších 18 let. Průzkum má dva výsledky a to stranické preference a volební model. První část ukazuje rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tedy i nerozhodnutých lidí. Volební model je sestaven očištěn o vliv těch dotázaných, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Tento model je postaven na předpokladu 56 procentní volební účasti. Výsledky obou modelů jsou uvedeny v grafech níže. Podle nových výsledků by pomyslné sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,6 procenta hlasů. Oproti červnovému průzkumu si však pohoršilo o téměř 5 procentních bodů. Naopak druhá preferovaná strana ČSSD si polepšila o více než 2 procentní body a podle průzkumu by získala 20,7 procenta hlasů. Třetí nejoblíbenější stranou zůstávají komunisté s potenciálním ziskem 14,3 procenta hlasů. Celkově vládní koalice oslabila (právě vzhledem k poklesu preferencí voličů volit hnutí ANO), stále by si ale udržela většinu 134 mandátů. ANO by mělo 67 poslanců, ČSSD 53 a KDU-ČSL 14. Komunisté by měli 34 poslanců, TOP 09 by měla 19 a ODS 13. [7] [8] [9] 38-02

ÚOHS zahájil správní řízení s ministerstvem dopravy kvůli mýtnému

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s ministerstvem dopravy, které v současnosti vede Dan Ťok (ANO), kvůli prodloužení smlouvy na mýtné bez zadání veřejné soutěže. Úřad to oznámil minulý týden a reaguje tak na podnět, který dostal na začátku září od hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Předmětem správního řízení má být zejména posouzení, zda byly splněny zákonné podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění. Vzhledem k zahájení řízení má však ÚHOS pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem. Ministerstvo dopravy prodloužilo smlouvu se stávajícím provozovatelem bez zadání veřejné soutěže koncem srpna. Ministr Ťok se vzhledem k tomuto kroku dostal pod značný tlak, hájil se však tím, že pokud by došlo ke komplikacím a výběr mýta se pozastavil, přišel by stát o miliony korun. Původní kontrakt se společností Kapsch vyprší na konci letošního roku, ministerstvo dopravy však nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Podle Ťoka prodloužení smlouvy umožní přípravu otevřené a technologicky neutrální veřejné soutěže na další správu mýtného systému. Na mýtném se od roku 2007 vybralo téměř 70 miliard korun, za loňský rok to bylo téměř 10 miliard. [10] [11] [12]

Ekonomika a finance

ČNB pod tlakem spekulantů, intervence v září zatím v řádech desítek miliard

Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila nová data, podle kterých se dá usuzovat, že se banka v první polovině září ocitla pod tlakem spekulantů snažících se vydělat na potenciálním posílení koruny. Banka tak musela nejspíš opět výrazně intervenovat, aby dostála svému kurzovému závazku udržet korunu oslabenou nad úrovní 27 korun za euro. Zářijové intervence se tak pravděpodobně již přiblížily nejvyšší letošní hodnotě v lednu. Jedná se navíc o pokračující tlak z konce prázdnin, kdy podle odhadů analytiků musela ČNB za celý srpen intervenovat ve výši 30 miliard korun. Guvernér Jiří Rusnok se pokusil v prohlášení, že intervence skončí pravděpodobně v druhé polovině roku 2017 uklidnit trhy, aby se banka neocitla v podobně situaci jako loni v září. To se ocitla také pod tlakem spekulantů, kteří sázeli na to, že banka bude nucena ukončit předčasně své intervence (podobně jako George Soros „porazil“ Bank of England). ČNB tak na dodržení svého kurzového závazku byla nucena loni v září vydat 63 miliard korun. Přiliv kapitálu také způsobil posílení koruny proti euru ve forwardových kontraktech. Oproti loňskému roku se však vzhledem k blížící se mu konci intervencí neočekává korekce. Trhy se tak připravují na příští rok. [13] [14] [15]

Američané požadují po Deutsche Bank 14 miliard dolarů

Minulý týden utržily akcie největší německé banky Deutsche Bank další propad, kvůli požadavku amerického ministerstva spravedlnosti. To chce po bance 14 miliard dolarů (zhruba 336 miliard korun) jako kompenzaci za obvinění v kauze prodeje hypotečních cenných papírů, před vypuknutím světové finanční krize. Informaci potvrdila sama banka a akcie na to okamžitě zareagovaly zhruba 8 procentním propadem, což vzhledem k tržní kapitalizaci banky činí více než 1 miliardu eur. Jedná se však pouze o začátek jednání mezi americkým ministerstvem a Deutsche Bank, takže částka 14 miliard dolarů je pouze prvním návrhem. Banka oznámila, že navrhovanou částku nehodlá zaplatit a jednání tak mohou trvat i několik měsíců a skončit na výrazně nižší sumě, jako v případě jiných finančních institucí vyšetřovaných ve stejném případě. Prodávání cenných papírů navázaných na přehřátý americký hypoteční trh před rokem 2008, tzv. sekuritizace, byla příčinou, proč se následně krize rozšířila po celém světě v tak velkém meřítku. Velké americké ale i evropské banky viní americká vláda z toho, že poskytovaly investorům zavádějící informace o kvalitě těchto cenných papírů. Cenné papíry byly na první pohled spolehlivé, jak již nyní celý svět ví, obsahovaly často velké procento nesplácených hypoték, které následně začaly selhávat, a prostřednictvím sekuritizace se krize rozšířila na další subjekty. Celá situace je poměrně dobře popsána v knize a filmu „The Big Short“. Několik bank již muselo zaplatit kompenzaci, z nich největší byla v roce 2014 od Bank of America ve výši 16,65 miliard dolarů (téměř 400 miliard korun). Kromě Deutsche Bank jsou vyšetřovány ještě další evropské banky Barclays, Credit Suisse, UBS Group a Royal Bank of Scotland. [16] [17] [18] [19] 38-03

Byznys

Česká PSJ se kvůli ruské krizi propadla do ztráty

Česká stavební společnost PSJ skončila na konci loňského roku ve ztrátě 255 milionů korun kvůli potížím v Rusku. Propad ruské ekonomiky, způsobený především poklesem ceny ropy a plynu, a také ekonomickými sankcemi uvalenými na zemi, se promítl do kurzového poklesu rublu a více agresivního podnikatelského prostředí. To vše vedlo ke ztíženým podmínkám ruské strany k zajištění vlastního financování a pro českou společnost z toho plyne propad tržeb o více než 30 procent na zhruba 4,5 miliardy korun. V minulých letech přitom činil ruský trh zhruba polovinu tržeb PSJ. Společnost se snažila tento podíl vzhledem k problémům zredukovat a nyní tvoří zhruba třetinu. PSJ vznikla stejně v roce 1990 a je jedním z největších stavařů v ČR. Postavila například nejvyšší českou budovu AZ Tower, obchodní centrum Zlatý Anděl v Praze nebo část administrativního komplexu BB Centrum. Kromě stavby nových budov provádí také rekonstrukce. Podílela se jako hlavní dodavatel stavebních prací na rekonstrukci České národní budově v New Yorku, což byla jedna z největších českých zahraničních investic. Velkých úspěchem pro PSJ také bylo vítězství v mezinárodním tendru, kde získala zakázku na rekonstrukci ubytovacího zařízení pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Problematické je také financování z české strany. České exportní banka (ČEB) či Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) požadují lepší zajištění ruských projektů, což je pochopitelné vzhledem ke ztrátovosti mnoha z nich. Problémy s ruskými zákazníky v případě PSJ se projevily v případě továrny na výrobu dřevoštěpkových (OSB) desek v Ufě. Problémy s technickými normami způsobily prodlení projektu za 2,1 miliardy a česká společnost nakonec prodělala 213 milionů korun. Naopak úspěchem byla stavba letiště v Novgorodu za zhruba 1,1 miliard korun, které bylo dokonce nominované na stavbu roku 2016. Největší problém má však PSJ v případě projektu obytných domů na umělém ostrově poblíž ázerbájdžánského Baku za zhruba 13 miliard korun, kde se také ruská krize projevila a projekt stojí. [20] [21] [22] 38-04

Největší letošní akvizice: německá společnost Bayer koupí americkou Monsanto

Několika měsíční vyjednávání se přiblížila svému konci, když německá chemická a farmaceutická společnost Bayer minulý týden ve středu oznámila akvizici americké společnosti vyrábějící geneticky modifikovaná semena Monsanto za 66 miliard dolarů (téměř 1,6 bilionu korun). Vznikne tak největší dodavatel semen a agrochemikálií pro zemědělství na světě. Navíc jde o největší letošní akvizici a o vůbec největší německou zahraniční v historii. Transakce hladce překonala doposud rekordní akvizici z roku 1998, kdy německý výrobce automobilů Daimler koupil americkou automobilku Chrysler za 40 miliard dolarů. Bayer se pokoušel koupit Monsanto již delší dobu, přičemž třikrát zvýšil nabídku. Až ta poslední, ve výši 128 dolarů za akcii, konečně přesvědčila představenstvo Monsanta a došlo k dohodě. Problémem může být získání povolení od úřadů jak v Evropě, tak v USA. Klesající ceny zemědělských plodin a honba za vyšší efektivitou v posledních několika letech vedly již k celé řadě akvizicí v sektoru zemědělství. Před rokem v tomto sektoru byla ještě víc než desítka globálních společností, pokud dojde ke spojení Bayeru a Monsanta, klesne toto číslo jen na čtyři. Nově vzniklá společnost by navíc vytvořila obrovského sektorového lídra s tržbami více než 25 miliard dolarů (více než 600 miliard korun). Oznámená transakce se zatím na hodnotě akcií nijak výrazně neprojevila. Důvodem je nejistota ohledně jejího schválení. Ratingová agentura Fitch navíc oznámila možné snížení ratingu společnosti Bayer v případě schválení transakce. Vzhledem k tomu akcie na konci minulého týdne pouze mírně oslabily. [23] [24] [25] [26] 38-05

Ministerstvo financí se pokusí znovu privatizovat papírny ve Slovinsku

Největšího výrobce tiskařského papíru ve Slovinsku, společnost Vipap Videm Krško, koupila v 90. letech ostravská společnost ICEC-Holding. Kvůli jejímu zadlužení přešly akcie na IPB. Po krachu Investiční a poštovní banky (IPB) v roce 2000 připadla České konsolidační agentuře a následně v roce 2008 se vlastníkem stalo Ministerstvo financí České republiky (MFČR). Pokles na trhu novinového papíru se podepsal i na papírnách Vipap a společnost je tak v posledních letech prodělečná. Za posledních pět let se pouze v roce 2012 neocitla ve ztrátě. Tato skutečnost se promítla i do loňského neúspěšného pokusu o prodej, který MFČR připravilo ve spolupráci s poradenskou společností Ernst & Young. Prodej se nepovedl, Vipapu však pomohla dohoda s věřiteli, díky které nemusí splácet jistinu ale pouze úroky. Kromě slovinských bank jsou věřiteli papíren i české společnosti ve vlastnictví MFČR. Akciová společnost Prisko ve své výroční zprávě za loňský rok uvádí, že v roce 2014 poskytla Vipapu úvěry ve výši přes 260 milionů korun. Společnost Imob, a. s., před dvěma lety papírnám půjčila téměř 26 milionů korun. MFČR se nyní připravuje na další pokus o privatizaci prodělečné společnosti, ve které vlastní 96,5 procenta. Spíš než o prodej však půjde o transakci s dluhy. Zadlužení společnosti se ke konci loňského roku blížilo 35 milionům eur (téměř 945 milionů korun), zatímco tržby klesly pod 90 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy korun), zejména kvůli desetiprocentnímu snížení cen novinového papíru. Letos se však společnosti daří, tržby mírně rostou a díky tomu by se mohl prodej podařit. [27] [28] [29]

Zajímavosti

Uber - taxi bez řidiče

Globální taxi služba Uber, známá především díky své mobilní aplikaci v Pittsburghu, dala zelenou flotile autonomních vozidel. Zákazníci tak mají možnost si poprvé zavolat taxi, které ideálně bez interakce řidiče přijede a dojede na místo určení. V rámci bezpečnostních opatření však stále na předních sedadlech sedí dva řidiči, kteří převezmou řízení v případě, že ne vše jde podle plánu. V každém případě dle slov ředitelů automobilových společností revoluce v odvětví již pomalu nastává a lze očekávat, že autonomní vozy budou za 30 let tvořit na silnicích majoritu. Uber je první firmou, která pustila na silnice první potenciálně plně autonomní vozidlo. Konkurence v odvětví je však velmi silná. Nějakým způsobem do autonomních aut, která by nevyžadovala interakci řidiče, investují všechny automobilky na světě. Je jasné, že jde o dlouhodobý trend v odvětví, který zvýší efektivitu a sníží úmrtnost. Mezi největší hráče v současné době patří Google, Tesla, General Motors nebo německé automobilky. V tajnosti drží své plány ale i největší automobilka světa, japonská Toyota. [30] [31] [32]

Burzovní data

Pražská akciová burza

38-06

Výnosy českých státních dluhopisů

38-07

Výnosy vybraných českých korporátních dluhopisů

38-08

Světové akciové indexy

38-09

Zdroje

[1] Apple’s 21% Rally Is Tough Pill for 295 Funds That Bailed. Bloomberg [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-09-15/apple-s-20-rally-is-tough-pill-for-295-funds-that-just-bailed [2] Apple shares just did something they haven’t done since 2009. CNBC [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.cnbc.com/2016/09/14/apple-shares-just-did-something-they-havent-done-since-2009.html [3] Apple Shares Rise on iPhone Reviews, Early Preorder Indications. WSJ [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/apple-shares-rise-on-iphone-reviews-early-preorder-indications-1473784449 [4] Česko s eurem by mělo v Evropské unii větší vliv, říká premiérův poradce Špidla. HN [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-65433390-cesko-s-eurem-by-melo-v-eu-vetsi-vliv-rika-premieruv-poradce-spidla [5] Euro se nám hodí nejvíc kvůli Němcům. HN [online]. [cit. 2016-09-11]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65434400-euro-se-nam-hodi-nejvic-kvuli-nemcum [6] Czech Republic would boost EU influence if adopted euro: Vladimír Špidla. Radio Prague [online]. [cit. 2016-09-11]. Dostupné z: http://www.radio.cz/en/section/news/czech-republic-would-boost-eu-influence-if-adopted-euro-vladimir-spidla [7] STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ZÁŘÍ 2016. STEM [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: https://www.stem.cz/stem-volebni-preference-zari-2016/ [8] STEM. STEM [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: https://www.stem.cz/ [9] Volby do sněmovny by vyhrálo ANO. Jeho náskok na ČSSD se ale snížil na čtyři procenta. HN [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-65440140-volby-do-snemovny-by-vyhralo-ano-jeho-naskok-na-cssd-se-ale-snizil-na-ctyri-procenta [10] ÚOHS ZAHÁJIL SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VE VĚCI DODATKŮ NA PROVOZ MÝTNÉHO SYSTÉMU. ÚHOS [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnych-zakazek/2184-uohs-zahajil-spravni-rizeni-ve-veci-dodatku-na-provoz-mytneho-systemu.html [11] ÚOHS zahájil správní řízení s ministerstvem dopravy kvůli mýtu. ČN [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/uohs-zahajil-spravni-rizeni-s-ministerstvem-dopravy-kvuli-mytu/1391918 [12] Hnutí STAN znovu napadlo u ÚOHS prodloužení smlouvy na mýto. ČN [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hnuti-stan-znovu-napadlo-u-uohs-prodlouzeni-smlouvy-na-myto/1389322 [13] Nejnovější údaje. ČNB [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/dekadni_bilance/cnb_bilance.html [14] Na centrální banku se valí spekulanti. První týden v září musela utratit padesát miliard korun. HN [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65438760-na-centralni-banku-se-vali-spekulanti-prvni-tyden-v-zari-musela-utratit-padesat-miliard-korun [15] Rusnok: Konec intervencí by mohl nastat v druhé polovině 2017. České noviny [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rusnok-konec-intervenci-by-mohl-nastat-v-druhe-polovine-2017/1392243 [16] Deutsche Bank confirms negotiations with DoJ regarding RMBS. Deutsche Bank [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: https://www.db.com/newsroom_news/2016/medien/deutsche-bank-confirms-negotiations-with-doj-regarding-rmbs-en-11684.htm [17] Deutsche Bank Drops After Rebuffing $14 Billion DOJ Claim. Bloomberg [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-09-15/deutsche-bank-asked-to-pay-14-billion-in-u-s-probe-wsj-says?utm_content=business&utm_campaign=socialflow-organic&utm_source=facebook&utm_medium=social&cmpid%3D=socialflow-facebook-business [18] Deutsche Bank Is Asked to Pay $14 Billion to Resolve U.S. Probe Into Mortgage Securities. WSJ [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/deutsche-bank-is-asked-to-pay-14-billion-to-resolve-u-s-probe-into-mortgage-securities-1473975404 [19] US asks Deutsche Bank for $14bn to settle mortgage investigation. BBC [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/business-37380895 [20] Ekonomické informace. PSJ [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné z: http://www.psj.cz/o-spolecnosti/ekonomicke-informace.html [21] Stavba roku 2016: Terminál letiště Strigino bude usilovat o titul. PSJ [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné z: http://www.psj.cz/stavba-roku-2016-terminal-letiste-strigino-bude-usilovat-o-titul.html [22] České PSJ je kvůli ruské krizi ve ztrátě přes čtvrt miliardy. Firma se ale nevzdává a staví dál. HN [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65434700-psj-se-v-rusku-snazi-o-restart [23] Bayer and Monsanto to Create a Global Leader in Agriculture. Bayer [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.news.bayer.com/baynews/baynews.nsf/id/ADSF8F-Bayer-and-Monsanto-to-Create-a-Global-Leader-in-Agriculture [24] Bayer Clinches Monsanto Deal for $66 Billion With Fourth Bid. Bloomberg [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-09-14/bayer-clinches-monsanto-deal-with-fourth-offer-of-66-billion [25] Bayer clinches Monsanto with improved $66 billion bid. Reuters [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-monsanto-m-a-bayer-deal-idUSKCN11K128 [26] Vzniká největší globální dodavatel pro zemědělce. Monsanto kývlo na nabídku Bayeru, akcionáři dostanou 66 miliard dolarů. HN [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65438770-bayer-ma-v-planu-prevzit-americke-monsato-cena-transakce-bude-66-miliard-dolaru [27] Company. Vipap Videm Krško [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.vipap.si/eng/about-us.html [28] Privatizace na druhou. Česko se znovu pokusí prodat slovinskou papírnu z dědictví po IPB. HN [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65441330-privatizace-na-druhou-cesko-se-znovu-pokusi-prodat-slovinskou-papirnu-z-dedictvi-po-ipb [29] Informační deska VYHLÁŠENÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. MFČR [online]. [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/#tab-hospodareni-statu [30] Uber debuts self-driving vehicles in landmark Pittsburgh trial. Reuters [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-uber-autonomous-idUSKCN11K12Y [31] Uber drivers go to war against self-driving cars. Market Watch [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: http://www.marketwatch.com/story/uber-drivers-wont-accept-autonomous-cars-without-a-fight-2016-09-15 [32] Uber starts self-driving car pickups in Pittsburgh. Tech Crunch [online]. [cit. 2016-09-17]. Dostupné z: https://techcrunch.com/2016/09/14/1386711/