Hlavní zprávy
Turecká armáda se pokusila o státní převrat
Část turecké armády se v noci z pátku na sobotu pokusila o státní převrat s cílem svrhnout současného prezidenta Tayyipa Erdogana. Boje mezi povstalci a jednotkami věrnými současné vládě a prezidentovi se odehrávaly především ve městech Ankara a Istanbul. Prezident byl v té době na dovolené a povstalci obsadili letiště, aby mu zabránili v návratu. Obsadili také několik strategických míst jako například státní televizi, kde odvysílali zprávu, že byl převrat úspěšný. Během bojů také zaútočili na budovu parlamentu, kterou značně poškodili. Během noci však policie a další bezpečnostní složky, stále věrné vládě, vytrvale pokračovaly v bojích s povstalci.
Poté co policie a bezpečnostní složky začaly situaci dostávat zpět pod kontrolu, se prezident vrátil do země a vyzval lid, aby vyšel do ulic a za jeho vládu se postavil. Mnoho lidí tak učinilo a po několika dalších střetech se pučisté začali vzdávat. Během bojů zemřely stovky civilistů i pučistů, tisíce byly zraněni a další tisíce byly zatčeny. Armádní pokus o převrat při nespokojenosti s vládou není v Turecku ničím výjimečný. Armáda v minulosti již několikrát výrazně zasáhla do politiky a převzala moc. Provedla tři převraty - 27. května 1960, 12. března 1971 a 12. září 1980. Politici z celého světa v čele s Barackem Obamou nebo Angelou Merkelovou veřejně odsoudili puč jako barbarský a nedemokratický. Poté, co se v pátek večer turecká lira propadla oproti dolaru nejvíce za posledních osm let, se o víkendu snažila turecká vláda uklidnit finanční trhy před pondělním zahájením obchodování. Vláda má údajně již celou situaci pod kontrolou a turecká centrální banka je prý připravena poskytnout neomezenou likviditu. To se také projevilo v pondělí dopoledne, když začala turecká měna znovu posilovat a již dohnala více než polovinu své páteční ztráty.
Naopak turecké akcie zaznamenávají pokles a to přibližně 4 procenta oproti pátečním hodnotám. Situace je dobře patrná na následujícím grafu indexu Borse Istanbul 100, tedy sta největších společností na burze v Istanbulu. Indexu se přitom dařilo poslední měsíc téměř konstantně posilovat. Poklesla i hodnota tureckých státních dluhopisů, kdy se investoři přesouvají do klidnějších destinací. [1] [2] [3] [4]
Teroristický útok ve francouzském Nice
Ve čtvrtek 14. července ve večerních hodinách došlo na jihu Francie k teroristickému útoku, když muž v nákladním automobilu najel do davu lidí oslavujících francouzský státní svátek, kdy si celá Francie připomíná pád Bastily. Tento svátek je spojován s počátkem francouzské revoluce a s heslem rovnost, volnost, bratrství. Muž v nákladním automobilu, údajně naloženém zbraněmi, ujel po slavné promenádě v Nice zhruba 2 kilometry a při své hrůzné cestě zabil více než 80 lidí a další více než stovku zranil, desítky z nich kriticky. Řidičem byl Mohamed Lahouaiej-Bouhlel, 31 letý muž tuniského původu, který podobně jako mnoho dalších teroristů dlouhodobě žil ve Francii a až do osudného dne neměl žádné vážnější kriminální prohřešky. Tento útok si však předem připravoval, když si dva dny před oslavou projížděl trasu. Během masakru navíc podle svědků měnil směr tak, aby přejel co nejvíce lidí. Svůj útok navíc provedl během ohňostroje, takže většina lidí až do poslední chvíle nic neslyšela. Bouhlel měl navíc v autě zbraně a střílel. Jeho jízdu smrti zastavila až policie, která ho usmrtila. Podle některých zdrojů šlo útoku zabránit a na vině je tak nedostatečná připravenost policie. Šéfka krajně pravicové francouzské Národní fronty, Marine Le Penová, využila situace a vyzvala v sobotu k demisi ministra vnitra Bernarda Cazeneuva. Ten se proti kritice ohradil. Podle něj byla státní policie na promenádě v Nice při oslavách v dostatečném počtu a proti útočníkovi pak rychle zasáhla. K útoku se již přihlásil Islámský stát, který Bouhlela označil za jednoho ze svých vojáků. Francouzské ministerstvo toto napojení však stále prověřuje, prozatím ale není důkaz, že by se sám Bouhlel hlásil k IS. V pátek policie provedla razii u něj v domě a zabavila jeho počítač a zadržela také jeho bývalou manželku. I navzdory teroristickým útokům ve Francii se však evropským finančním trhům spíše daří. Euro oproti dolaru oslabuje jen mírně, akcie dokonce zhodnocují. Situaci lze dobře demonstrovat na dvou indexech. Euro Stoxx 50 zahrnuje 50 nejcennějších společností eurozóny, index FTSE 100 pak sto společností obchodovaných na londýnské burze s největší tržní kapitalizací. Celkově je situace na finančních trzích vzhledem k událostem minulého týdne velmi klidná.[5] [6] [7] [8]
Politika a veřejná správa
Theresa May se stala historicky druhou britskou premiérkou
David Cameron minulý týden opustil slavnou londýnskou adresu Downing Street 10 po své oficiální rezignaci ve středu a na jeho postu ho nahradila Theresa Mayová, jako teprve druhá britská premiérka v historii po slavné Margaretě Thatcherové. Mayovou nyní čeká velmi složitý úkol, a to sjednotit nejen svoji konzervativní stranu, ale také celou zemi, která se potýká s následky referenda o výstupu z Evropské unie. Musí také co nejdříve sestavit novou vládu, ve které by měli být rovnoměrně zastoupeni jak zastánci a odpůrci. Boris Johnson, který odstoupil z boje o premiérský post, se stal ministrem zahraničí. Nejdůležitějším úkolem pro ni však bude vyjednání co nejvýhodnějších podmínek vystoupení Británie z EU. Pro tento úkol dokonce Mayová přislíbila vytvoření funkce vyjednavače. Prozatím jsou hlavními kandidáty na tento post bývalý stínový ministr vnitra David Davis a bývalý ministr obrany Liam Fox. Mayová se sice původně stavěla proti odchodu z Evropské unie, nyní je však s Brexitem plně smířená a chce, aby vše dopadlo pro Británii co nejlépe. Na toto téma ji nyní čeká vyjednávání především s jejím německým protějškem, Angelou Merkelovou. Mayová s odchodem nijak výrazně nespěchá, chce nejprve připravit domácí situaci v Británii na dobrou vyjednávací pozici. [9] [10] [11]
Senát schválil návrh zákona o úvěru pro spotřebitele
Minulý týden ve čtvrtek schválilo 25 ze 44 přítomných senátorů návrh zákona o úvěru pro spotřebitele, který klade mnohem větší důraz na úvěrové společnosti, které musí samy posoudit schopnost klienta splácet. Pokud tento fakt zanedbají, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností. Společnosti se tím navíc vystavují pokutě až do výše 20 milionů korun. Senátoři také schválili doprovodnou normu, podle které spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů budou rozhodovat výhradně soudy, a nebude tak již možné jejich řešení u rozhodců. Návrh zákona také řeší předčasné splácení úvěrů. Podle něj by měl mít poskytovatel právo pouze na účelně vyložené náklady, které mu v souvislosti s předčasným splacením vznikly. Ve výjimečných situacích, jako například při dlouhodobé nemoci, pak bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma. Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy budou moci lidé zdarma splatit až čtvrtinu hypotéky. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky. Senátoři se tak shodli na tom, že dosavadní pravidla umožňovala morální hazard, kdy poskytovatelé půjček využívali tísně těch, kteří si potřebovali půjčit. Návrh nyní zamířil k podpisu prezidenta. [12] [13]
Ekonomika a finance
Ceny ropy díky velkým zásobám opět klesaly
Mezinárodní agentura pro energii (International energy agency - IEA) minulý týden zveřejnila pravidelnou měsíční zprávu o vývoji situace na trhu s ropou. Na trhu je stále nadbytek ropy což vede k poklesu její ceny, a to i přes to, že se spotřeba v řadě oblastí světa včetně Evropy roste. Podle oficiální zprávy vzrostla zásoba v červnu o 0,6 milionu barelů ropy za den na celkem 96 milionů barelů za den. Ceny ropy se tak opět dostaly pod hranici 45 dolarů za barel. [14]
Nizozemské 10-leté dluhopisy se poprvé obchodují se záporným výnosem
Nizozemské státní 10-leté dluhopisy se poprvé obchodovaly se záporným výnosem v reakci na ekonomickou nestabilitu kvůli Brexitu. Nizozemsko tak rozšířilo skupinu zemí, ve kterých investoři platí vládě za to, že ji mohou půjčit peníze. Podobná situace již delší dobu panuje ve Švýcarsku či Německu, které má záporné výnosy i 15-letých dluhopisů. ECB, která v rámci stimulace ekonomiky nakupuje státní dluhopisy tak čelí dalšímu problému. Evropská centrální banka se dostává do nezávidění hodné situace.
Více než třetina dluhopisů, které by v rámci programu mohla nakupovat, již není validní, protože jejich výnosy jsou pod hranicí depozitní sazby Banky. V rámci programu stimulace ekonomiky se uchýlila k bezprecedentním opatřením, ale ani ohromné kvantitativní uvolňování nemá na ekonomiku takový vliv, v jaký Draghi a spol. doufali. Trhy již zohledňují další snížení depozitní sazby banky, která je již teď -0,4 %. Místo normalizace se tedy dostáváme do paradoxní situace, kdy úroky jdou čím dál tím více do záporu. [15] [16]
Byznys
EPH za rok 2015 zvýšilo tržby o 25 procent
Energetický a průmyslový holding (EPH), největší tuzemský konkurent ČEZ-u, zvýšil v roce 2015 konsolidované tržby o 25 procent na 4,57 miliard euro (zhruba 124 miliard korun). Provozní zisk EPH bez vlivu negativního goodwillu a před odečtením odpisů a amortizace (EBITDA) dosáhl úrovně 1,64 miliard eur (zhruba 44 miliard korun), což je o 18 procent víc než v předchozím roce. Relativní míra zadlužení (poměr čistého dluhu k EBITDA) klesla na úroveň 2,8x. Ekonomickým pilířem EPH se stala infrastrukturní skupina EP Infrastructure, která podle slov předsedy představenstva EPH Daniela Křetinského „generuje silné a predikovatelné cashflow, které je téměř nezávislé na vývoji cen elektrické energie a dalších komodit“. Podle Křetinského se holdingu také daří v oblasti akvizic regulovaných a kontrahovaných aktiv, což ve spojení s minimálními požadavky akcionářů na výplatu dividend vytváří podmínky pro posilování finančního profilu skupiny a pro další akviziční růst v oblasti výroby elektřiny na vybraných evropských trzích. Mezi nejvýznamnější akvizice EPH patří současný nákup německých hnědouhelných dolů a elektráren, které dosud patří švédskému Vatenfallu. EPH zahrnuje padesát firem v celé střední Evropě. Křetínský v minulosti nakupoval také ve Velké Británii nebo Itálii. [17] [18] [19]
Kalifornské úřady odmítly plán Volkswagenu na opravu třílitrových motorů
Německá automobilka Volkswagen má nový problém. Kalifornské úřady minulý týden odmítly plán automobilky na opravu zhruba 16 tisíc naftových automobilů s motorem o objemu tří litrů. Jde především o luxusnější vozy značek Volkswagen, Audi a Porsche z modelových let 2009 – 2016, prodaných v Kalifornii. Podle Kalifornského regulátora CARB by opravy byly neúplné a nedostatečné. CARB také uvedl, že minimálně do prosince nebude mít dostatek dat, aby mohl rozhodnout, zda bude úprava třílitrových motorů fungovat ve všech naftových autech. Problém tak spočívá v tom, že Volkswagen plánoval zhruba 85 tisíc vozů s třílitrovým motorem z celých Spojených států jen opravit, nyní mu tak hrozí jejich odkup, což by automobilku stálo další miliardy dolarů. Volkswagen se přitom již v červnu dohodl, že v USA zaplatí 15,3 miliardy dolarů, ze kterých zhruba deset miliard bude stát odkoupení 475 tisíc automobilů s dvoulitrovým naftovým motorem a zbytek půjde do fondu pro řešení otázky nadměrných emisí a do fondu na podporu zelených technologií v automobilovém průmyslu. [20] [21] [22]
Babišův Penam se propadl do ztráty 440 milionů
Známé pekárenské společnosti Penam, patřící do skupiny Agrofert, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš, se za loňský rok snížily tržby o necelá tři procenta na 3,53 miliard korun. I přes to, že Penam dosáhl kladného provozního zisku 130,3 milionů (2014 - 190,4 milionů), propadl se jeho výsledek hospodaření do ztráty 439,9 milionů oproti zisku 155,9 milionů za rok 2014. Je to kvůli zvýšení rezerv a opravných položek ve finanční oblasti v hodnotě 550 milionů, což vedlo ke ztrátě 554 milionů z finančního výsledku hospodaření. Babišova pekárna je však s výsledkem spokojená. Neplní nicméně objem výroby, a proto plánuje do budoucna významné navyšování kapacit. Největší investicí v tomto směru má být nová pekárna v Rosicích u Brna, která je v současné době ve výstavbě a má zahájit provoz na konci roku. Další investicí je také nová linka na výrobu chleba a nová linka na výrobu toustů a sendvičů v Zelené louce u Prahy. Celková investice do těchto projektů je zhruba 1,5 miliardy korun. Společnost působí také na Slovensku, v Maďarsku a poměrně nově i v Německu. V Česku na konci loňského roku zaměstnávala 1925 lidí, což je pokles o 25 zaměstnanců. [23] [24]
ČEZ zahájil mezinárodní investiční arbitráž proti Bulharsku
Energetická skupina ČEZ minulý týden formálně podala u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (International Centre for Settlement of Investment Disputes - ICSID) rozhodčí žalobu proti Bulharské republice. Tím oficiálně zahájila mezinárodní investiční arbitráž dle smlouvy o Energetické chartě z důvodů neochránění investice. Důvodem je podle vyjádření ČEZ-u celá řada zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností patřících do skupiny ČEZ v Bulharsku. Výše nároku se pohybuje v řádech stovek milionů euro. ČEZ vstoupil na bulharský trh na konci roku 2004 a obsluhuje zde přibližně 3 miliony klientů. S bulharskými úřady má skupina problém již delší dobu. Například loni v květnu dostala pokutu od bulharského antimonopolního úřadu pokutu 1,24 milionu leva (17,1 milionu korun) za zneužití dominantního postavení na trhu. O měsíc později úřad udělil za zneužití dominantního postavení pokuty místním distributorům energie vlastněné českými společnostmi ČEZ a Energo-Pro a rakouskou EVN. Komise obvinila Energo-Pro kvůli tomu, že firma odmítá podepsat dlouhodobou smlouvu na nákupy energie z obnovitelných zdrojů za cenu stanovenou regulačním energetickým úřadem. [25] [26] [27]
Fiat Chrysler nabízí odměnu hackerům
Sedmá největší automobilka na světě, Fiat Chrysler, se snaží řešit softwarovou bezpečnost svých vozů poměrně kontroverzním způsobem. Jako první z velkých výrobců automobilů nabízí odměnu „poctivým“ hackerům, kteří najdou chyby v softwaru jejich automobilů. Výše odměny se má pohybovat mezi 150 až 1 500 dolary, tedy zhruba 3 600 až 36 000 korunami. Fiat přichází s tímto programem zhruba rok po incidentu, kdy hackeři bezdrátově vypnuli motor Jeepu Cherokee. Kvůli tomuto narušení bezpečnosti musela automobilka svolat přibližně 1,4 milionu vozidel. Dalším incidentem byla krádež Jeepu Wrangler tento měsíc pomocí notebooku v americkém městě Houston. Fiat se tak snaží podnikat různé kroky k zajištění bezpečnosti, a zda je finanční odměna dostatečná, aby se hackerům vyplatila, ukáže čas. Mezi koncernové značky Fiat Chrysler kromě dvou zmíněných v názvu patří například Alfa Romeo, kterou se v současnosti snaží Fiat pomocí investic oživit, či Jeep, Lancia a další. Mezi poslední investice patří příprava dvou amerických továren v Ohiu a Illinois na výrobu nového Jeepu, která přijde Fiat na více než miliardu dolarů a vytvoří zhruba tisích pracovních míst. [28] [29] [30]
Burzovní data
Pražská akciová burza
Výnosy vybraných českých korporátních dluhopisů
Světové akciové indexy
Zdroje
[1] Britain Votes for Brexit: Full Coverage. Bloomberg [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/special-reports/britains-brexit-question
[2] Merkel sees no need to rush Britain into quick EU divorce. Reuters [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-britain-eu-wrapup-idUSKCN0ZB090
[3] World stocks tumble as Britain votes for EU exit. Reuters [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-global-markets-idUSKCN0Z92MZ
[4] Watch Rick Santelli's full Brexit breakdown. CNBC [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.cnbc.com/2016/06/22/santelli-extra-brexit-investment-strategy.html
[5] Brexit cost investors $2 trillion, the worst one day drop ever. CNBC [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.cnbc.com/2016/06/26/brexit-cost-investors-2-trillion-the-worst-one-day-drop-ever.html
[6] India overhauls foreign ownership rules. BBC [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/business-36575755
[7] Apple May Soon Open Retail Stores in India. The New York Times [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2016/06/21/technology/apple-may-soon-open-retail-stores-in-india.html?_r=0
[8] India Eases Foreign Direct Investment Rules to Spur Expansion. Bloomberg [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-06-20/india-eases-foreign-direct-investment-rules-to-spur-expansion
[9] Šlachta a Ištvan přišli zbytečně. Schůze skončila, poslanci neschválili program. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-65344910-zive-slachta-a-istvan-prisli-promluvit-k-poslancum-popisi-pry-propojeni-policie-a-kriminality
[10] Místo Šlachty by před poslanci mohl mluvit Ištvan. Nezná detaily a souvislosti, namítá odcházející šéf ÚOOZ. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-65344140-kdo-bude-moci-mluvit-pred-poslanci-istvan-nezna-detaily-a-souvislosti-tvrdi-slachta
[11] Šlachta před poslanci nepromluvil, Zeman volá po zklidnění. České noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/slachta-pred-poslanci-nepromluvil-zeman-vola-po-zklidneni/1364813
[12] Burzovní indexy. PSE [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: https://www.pse.cz/Statistika/Burzovni-Indexy/default.aspx/default.aspx?bi=1
[13] Česká spořitelna zavře desítky poboček v malých městech. Ostatní místa čekají změny. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65345400-ceska-sporitelna-zavre-desitky-pobocek-v-malych-mestech
[14] Tiskové zprávy. Česká spořitelna [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=press-release-archive
[15] Analýza exportu 2015-2016. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/uploads/dokumenty_2016/TZ/Analyza_exportu_2015_16.pdf
[16] Český export přesáhl loni 3,9 bilionu Kč, byl největší v historii. České noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesky-export-presahl-loni-3-9-bilionu-kc-byl-nejvetsi-v-historii/1364839
[17] Y SOFT VENTURES INVESTS USD 2.3 MILLION IN GREYCORTEX AND LUMITRIX. Y SOFT [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: https://www.ysoft.com/en/company/press-center/press-releases/y-soft-ventures-invests-usd-2-3-million-in-greycortex-and-lumitrix
[18] Y Soft Ventures investuje 2,3 milionu dolarů do českých startupů GreyCortex a Lumitrix. Business world [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://businessworld.cz/novinky/y-soft-ventures-investuje-2-3-milionu-dolaru-do-ceskych-startupu-greycortex-a-lumitrix-13015
[19] Plzeňský Prazdroj loni zvýšil zisk o pět procent na 3,7 miliardy korun, pivovaru stouply i tržby. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65342430-plzenskemu-prazdroji-loni-stouply-trzby-zisk-zvysil-o-pet-procent-na-3-7-miliardy-korun
[20] Prazdroj zvýšil zisk o 5 % na 3,7 miliardy Kč a tržby o 3 %. České noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/prazdroj-zvysil-zisk-o-5-na-3-7-miliardy-kc-a-trzby-o-3-/1364194
[21] IKEA Plans Upgrades, Expansion in Russia. The Wall Street Journal [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/ikea-plans-upgrades-expansion-in-russia-1466527484
[22] IKEA assembles plans for upgrades & investment in Russia. RT [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: https://www.rt.com/business/347730-ikea-russia-invest-expansion/
[23] The Panama Canal Expands. The Wall Street Journal [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/the-panama-canal-expands-1466378348
[24] The $5.4 billion HOV lane: Will Panama Canal expansion boost global trade? USA Today [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.usatoday.com/story/news/2016/06/23/panama-canal-expansion-slump/86279016/
[25] The New Panama Canal: A Risky Bet. The New York Times [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/interactive/2016/06/22/world/americas/panama-canal.html
