Byznys
Světová banka varuje před klidem rozvíjejících se ekonomik
Rozvíjející se ekonomiky si v posledních měsících podle Světové banky užívají velmi příznivých podmínek financování, nicméně stále zůstávají velmi citlivé vůči změně kapitálových toků.
Současné tržní podmínky podporují vyhlídky rozvíjejících se ekonomik v krátkodobém výhledu, nicméně tyto podmínky mohou být také faktorem, který u investorů způsobí podhodnocení jednotlivých rizik a u věřitelů navýšení páky. To může následně vyvolat náhlé ostré výkyvy volatility vlivem nepříznivých zpráv v tomto sektoru.
Od března došlo k poklesu úrokových sazeb a celkové tržní volatility na historická minima, což vytváří tlak na zúžení spreadů a snižování nákladů u dluhových instrumentů. To následně nutí investory hledat výnosy právě v rozvíjejících se ekonomikách.
Report Světové banky uvádí, že provázání jednotlivých ekonomik je natolik velké, že pokud by dlouhodobé úrokové sazby USA vzrostly o 100 bazických bodů, rozvíjející se ekonomiky by mohly pocítit až 50% odlivy kapitálu z nynějších hodnot. To by následně mělo pro mnoho těchto zemí destabilizační důsledky.
Ukazatel ekonomické důvěry vůči EU v červnu nečekaně klesl
Pokles ukazatele ekonomické důvěry vůči eurozóně, byl způsoben hlavně průmyslovým sektorem, vzhledem k napětí, které panuje na Ukrajině a také Evropskou centrální bankou, která svými kroky brání Euru vůči další apreciaci a aby podpořila ekonomický růst.
Globální proces zpomalení růstu EU v prvním kvartálu letošního roku, síla eura a geopolitické napětí se projevilo poklesem indexu spotřebitelského sentimentu. Toto by však mělo být pouze dočasné právě vzhledem ke krokům ECB, které mají dále zvýšit ekonomickou aktivitu v Eurozóně.
Trhy
Americké indexy na obr. 1 měly na konci tohoto týdne po konsolidačním pohybu do strany smíšené výsledky díky negativním fundamentům, které signalizují, že dlouhodobé úrokové sazby zůstanou na minimech déle, než se předpokládalo.
Obr. 1Vývoj US indexů za poslední týden
Naproti tomu EU indexy na obr. 2 tento týden zakončily ve ztrátě vzhledem k obavám vůči Iráku, Ukrajině a špatným ekonomickým fundamentům.
Obr. 2Vývoj EU indexů za poslední týden
Důležité zprávy
Dění na Ukrajině
Rusko vyslalo na východ Ukrajiny humanitární pomoc tamnímu obyvatelstvu, kterou předtím Kyjev odmítl. Příměří, které má platit do pondělního večera, je mezitím dál porušováno. Střílelo se v Kramatorsku i Slavjansku. Bojuje se i v pohraničí. Za posledních pár dní prý při útocích povstalců přišlo o život pět vojáků. Šéf Kremlu Vladimir Putin už požádal svého ukrajinského protějška o další prodloužení příměří. Ukrajinská tajná služba SBU také zadržela muže s přezdívkou Čech. Jedná se ovšem o Ukrajince.
Povstalci v Doněcké a Luhanské oblasti v týdnu znovu porušovali příměří. Nikdo ale nebyl zraněn. Oznámil to na Facebooku šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk. Mluvčí štábu jednotek zapojených do "protiteroristické akce" na východě země Aleksij Dmytraškovskyj ale o něco později uvedl, že za poslední den zemřelo pět vojáků a nejméně dalších 17 utrpělo zranění.
Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová apelovali na prezidenty Ruska Vladimira Putina a Ukrajiny Petra Porošenka, aby vypracovali mechanismus ověřování vyhlášeného příměří. V plánovaném společném telefonickém rozhovoru Paříž a Berlín také vyzvaly k tomu, aby se pod kontrolu ukrajinských úřadů vrátily tři hraniční přechody držené proruskými separatisty. Rovněž vybídly k zahájení jednání o realizaci Porošenkova mírového plánu a k pokračování v propouštění rukojmích.
Ebola se vymkla kontrole, tak vážné to ještě nikdy nebylo
Epidemie eboly v západoafrických státech Guinea, Libérie a Sierra Leone se vymkla kontrole. Podle posledních zpráv už této zákeřné nákaze od února podlehlo nejméně 350 lidí, což je nejvíce od roku 1976, kdy byl jeden z nejnakažlivějších a nejsmrtelnějších virů planety objeven.
K zastavení šíření eboly je teď třeba vynaložit značné zdroje od vlád a humanitárních organizací, varují Lékaři bez hranic (MSF).
„Epidemie se vymkla kontrole. Nemoc se objevila na nových místech v Guineji, Sieře Leone a Libérii a existuje reálná hrozba, že se rozšíří do dalších oblastí západní Afriky,“ uvedl operační ředitel Lékařů bez hranic Bart Janssens.
Rozsah současné epidemie eboly nemá obdoby z hlediska geografického rozšíření, počtu nakažených i množství obětí.
Finance
Nemovitosti – Velká Británie
Asi to bude mnohým připadat, že to už četli. Ale historie se opět opakuje. Opět začíná být (jak už jsme několikráte psali) horko na nemovitostním trhu. A zase jsou v tom namočeny staré známé země jako třeba Velká Británie, které byly i u prvního prasknutí nemovitostní bubliny.
Ceny domů ve Velké Británii rostou od roku 2009, a to průměrným tempem okolo 10 %. I proto se již vyšplhaly o dvacet procent nad vrchol předkrizové úrovně z roku 2007. Dopomohlo tomu hned několik významných faktorů. Mezi hlavními nelze opomenout prostředí nižších úrokových sazeb, ekonomický růst či pokles míry nezaměstnanosti. Velkou roli sehrál také vládní program známý jako Help-to-Buy, který poskytuje státní garance a nejrůznější úvěrové podpory.
Zdroj: CNN, Bloomberg
Suverénní fondy – Norové mění strategii
Některé země světa mají své investiční fondy (tzv. suverénní), které nakupují cenné papíry či nemovitosti a další aktiva v jiných zemí. Většina ze zemí, které si tyto fondy založily bohatá na ropu. Založením těchto fondů si vytváří polštář pro dobu, až ropa dojde. Tyto fondy mají různé strategie. K těm konzervativnějším doposud patřil norský investiční fond. Ten doposud nakupoval primárně dluhopisy tzv. safety heaven (tedy stabilních zemí jako je Německo, Švýcarsko, USA apod.). Ovšem vzhledem k situaci na dluhopisovém trhu i tento fond oznámil změnu strategie.
Bude kupovat větší podíly ve společnostech a zvětšovat své portfolio nemovitostí. Navíc takřka zdvojnásobí své investice do technologií přátelských k životnímu prostředí na 50 mld. NOK (cca. 8 mld. USD). Fond se snaží využít své velikosti a dlouhodobosti své strategie k dosažení vyšších výnosů díky akciovým trhům, které silně rostly a zároveň výnosových měr dluhopisů které jsou nízké. Zdá se také, že na fond jsou vyvíjeny tlaky norskou vládou, aby propagovaly odpovědné investování – které by pomohlo snížit objem skleníkových plynů.
Ekonomika – cena za Krym
O ukrajinské krizi bylo a ještě bude napsáno mnoho bitů a popsáno mnoho papírů. Krize má několik úrovní. Nejvíce je vnímána na politická, méně pak už ta ekonomická. Málo se ví, situace na Ukrajině a Krymu bude mít výrazný dopad i ruské důchodce. Je to trochu paradoxní, neboť většina lidí v Rusku kroky současného ruského prezidenta podporuje.
V rámci bratrské solidarity, byla část prostředků z ruského druhého pilíře (jak přiznal ruský ministr financí Anton Siluanov) použita na úhradu protikrizových opatření na Krymu a jiné investiční projekty (eufemismus pro rozkradení). Celkově takto Kreml „vytuneloval“ z druhého pilíře 243 miliard rublů (145 miliard korun – což je zhruba třetina ročního rozpočtu MPSV v ČR). Stačilo k tomu sáhnout do rezervního fondu, který vznikl loni a kam musí všechny penzijní fondy vkládat úspory svých klientů, dokud neprojdou screeningem ministerstva financí. Pak by měly být vráceny penzijním fondům. Ale nyní vráceny nebudou, protože (jak opět přiznal ministr financí) stát tyt prostředky nemá. Ruští penzisté tedy v rámci bratrské solidarity přispěly svým novým spoluobčanům na Krymu na důchody a další „investiční“ projekty.
Politika a veřejná správa
Babiš nebyl agentem StB, rozhodl slovenský soud
Andrej Babiš vyhrál soudní spor se slovenským Ústavem paměti národa o to, zda byl agentem StB. „Byl jako agent evidován neoprávněně,“ uvedla soudkyně. Verdikt soudu není pravomocný.
Babiš zažaloval slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který svazky po Státní bezpečnosti spravuje. Źalobou chtěl očistit své jméno.
Někteří ze svědků, které soud dříve vyslechl, podpořili Babišovu verzi. Klíčový svědek – bývalý příslušník komunistické tajné policie (StB) Július Šuman – před slovenským soudem popřel informace z archivních dokumentů, že v 80. letech získal nynějšího českého ministra financí Andreje Babiše ke spolupráci s StB jako agenta. „Zpráva o získání agenta Bureše není pravdivá. Naverbování se neuskutečnilo,“ prohlásil Šuman. Doplnil také, že Babiše osobně nezná. Další příslušník StB František Hákač na většinu otázek odpověděl, že si na danou dobu již nevzpomíná.
Babiš navrhne Řehoře do čela aeroholdingu
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš navrhne, aby konzultant Václav Řehoř v čele Českého Aeroholdingu nahradil Miroslava Dvořáka. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Babišova představa je, aby Řehoř připravil Aeroholding na vstup na burzu.
Kasl si po hádce s Babišem vytvořil vlastní hnutí
Exprimátor Jan Kasl nevzdává boj o návrat do čela pražského magistrátu. „Půjdu do komunálních voleb za nové uskupení,“ potvrdil deníku Aktuálně.cz. Na čtvrteční tiskové konferenci později upřesnil, že hnutí ponese název Demokraté Jana Kasla.
Kandidátku by měli tvořit známí lidé z různých oborů. Kasl jmenoval například dopravního experta Petra Moose nebo bývalého ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Štěpánka. „Chceme propagovat program nikoliv populistický, chceme vyjít ze strategického plánu Prahy,“ prohlásil exprimátor. V případě úspěchu si dovede představit spolupráci zejména s TOP 09, nebránil by se však ani jiné koalici. Klidně i s hnutím ANO, kde se rozhádal.
Věznice se opět plní, pětina amnestovaných je zpátky za katrem
S vyhlášením amnestie Václava Klause vyšlo z věznic celkem 6 443 lidí. Podle statistik z poloviny března letošního roku se jich za mříže vrátilo 1172, přičemž většina z nich zamířila do výkonu trestu a zbylých 117 obviněných do vazby.
Válková by nerada, aby se opakoval relativně nedávný stav, kdy české věznice kvůli přeplněnosti přestaly odpovídat evropským standardům. "Je potřeba více využívat alternativních sankcí. Ovšem kombinovaných s kontrolou," zmínila doporučení ředitele Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslava Scheinosta. Aktuální se tedy stává otázka rychlého zavedení elektronického monitoringu vězňů v domácím vězení. "Ale sám o sobě nestačí, je nutné přijmout i odpovídající legislativní změny," dodala.
Ekonomika
Česko už zase dohání Evropu. Nové porovnání HDP
Česká republika byla loni sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Alespoň pokud to posuzujeme podle hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS). Podle čerstvých čísel Eurostatu se loni pohybovala na osmdesáti procentech průměru EU. Česko se tak alespoň symbolicky vrátilo k „dohánění Evropy“ – v roce 2012 se totiž český HDP na hlavu pohyboval jen na 79 procentech EU. Nejlepšího výsledku zatím Česko dosáhlo v roce 2009, kdy se HDP dostal na 83 procent unijního průměru.
Pokud se ale člověk zaměří na to, kolik zboží a služeb si lidé mohou ze své výplaty skutečně koupit, tak patří České republice až 22. místo. Níže v unijním žebříčku skončily už jen Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a nejslabší Bulharsko.
Co víc tlačí evropskou ekonomiku kupředu? Sport, nebo zemědělství?
Zlatá tretra v Ostravě, letní olympiáda v Londýně nebo hokejový šampionát, který se bude příští rok konat v Praze. Pro většinu veřejnosti jde o zábavné aktivity, podle Evropské komise o průmysl, který pomáhá tlačit ekonomiku Unie dopředu. Jak totiž Komise upozorňuje, sport má v jednotlivých národních ekonomikách podobný podíl na hrubém domácím produktu jako zemědělství, lesnictví a rybolov dohromady.
Na HDP celé Evropské unie se sportovní sektor podílí dvěma procenty a pracuje v něm 4,5 milionu osob. Tedy 2,1 procenta pracovní síly v EU. Na sport se navíc nabalují další odvětví jako textilní průmysl, stavebnictví nebo služby, ty se na evropské zaměstnanosti podílejí z dalších 2,8 desetiny procenta.
Největší ekonomický přínos má v rámci celého sektoru výroba zboží a poskytování služeb, které jsou pro sport nezbytné - například bot, lyží, bruslí či závodních aut. V roce 2012 činila hrubá přidaná hodnota (neboli rozdíl mezi produkcí a spotřebou) v této oblasti 137 miliard eur.
Stejně tak jsou důležitá navazující odvětví, tedy média, reklama či turistika. Zde hrubá přidaná hodnota (GVA) představovala 108 miliard eur. Při samotných sportovních událostech vznikla GVA v hodnotě 49 miliard eur. Dohromady se tedy hrubá přidaná hodnota pohybovala na zhruba 3 procentech celkové částky v EU.
Zvláště odpůrci sportovních mega-událostí ale obvykle upozorňují na dvojsečnost těchto čísel. Peníze, které firmy či vlády investují do sportu, výstavby stadionů nebo rekonstrukci hotelů pro jednorázové návštěvníky, totiž následně chybí v jiných sektorech.
S podobnou kritikou se setkávají hlavně města, která pořádají olympijské hry. „Pravděpodobnost, že olympiáda skončí v deficitu, je stejná jako možnost, že muž porodí,“ řekl starosta Montrealu Jean Drapeauas předtím, než právě „jeho“ letní olympiáda v roce 1976 skončila obří ztrátou. Montreal splácel dluh ve výši 1,5 miliardy dolarů třicet let, do Moskvy v roce 1980 přijelo čtyřikrát méně návštěvníků, než se čekalo, a například výsledkem olympiády ve francouzském Albertville v roce 1992 se stala ztráta 67 milionů dolarů. Průměrný dluh na obyvatele činil po skončení her 2400 dolarů.
Energetika
Gazprom usiluje o vstup do OMV
Podle deníku Kurier usiluje ruské plynárenské konsorcium o odkup 25% podílu arabského emirátu Abú Zabí v rakouské ropné a plynárenské společnosti OMV. Obě společnosti již v minulosti několikrát úzce spolupracovaly (viz. následující zpráva), proto se tato možnost jeví jako reálná.
Gazprom a OMV podepsali dohodu o South Streamu
Společnosti Gazprom a OMV podepsaly tento týden dohodu o výstavbě rakouské části plynovodu South Stream, který by měl vést plyn z Ruska do Evropy mimo Ukrajinu. Proti tomuto kroku výrazně protestuje Evropská Komise s ohledem na problémové vztahy mezi Bruselem a Moskvou.
ČEZ získá finanční vyrovnání
Finanční vyrovnání až ve výši 2,7 mld. korun získá společnost ČEZ od Albánie. Částka se týká zmařené investice české společnosti, které albánské úřady odebraly neoprávněně distribuční licenci. Albánie se tímto krokem vyhnula mezinárodní arbitráži a blokování statusu členské země EU ze strany České republiky.
Německo bude při výrobě elektřiny spoléhat na okolní země
Podle nových energetických plánů Německa bude od roku 2016 Berlín využívat zahraniční zdroje pro vyrovnávání nestabilních výkonů svých solárních a větrných elektráren. Vše se má stát prostřednictvím tzv. kapacitního trhu. Hlavním partnerem má být Rakousko, nicméně ze předpokládat, že důležitým článkem bude i Česká republika.
Zajímavosti
Češi zachraňují planetu. Otevírají stanici na Špicberkách
Česko má od úterý vlastní arktickou stanici na Špicberkách. Vědci z Jihočeské univerzity budou s její pomocí hledat odpověď, jak přežít na planetě Zemi a přitom ji nezničit.
„Na Špicberkách o stanici usilujeme už dlouho. Poskytne nám potřebné logistické zázemí pro dlouhodobý a ještě kvalitnější výzkum,“ vysvětluje z Longyearbyen, hlavního města Špicberk, vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Josef Elster. „Až dosud jsme využívali ruskou terénní chatu, která však nenabízí optimální zázemí,“ dodává.
Vědci z Jihočeské univerzity doposud na Špicberkách pracovali jen na pronajaté terénní základně.
Zásadní klimatická změna zasahuje podle Elstera už celou severní polokouli, ale nejvíc se projevuje právě v arktické oblasti, kterou vědci považují za indikátor změn v atmosféře.
Připravilo Analyticko-strategické oddělení DRFG a.s.
