23. TÝDEN

Byznys

Evropa počítá s omezeními zelené energie

Evropská cesta za energetickou soustavou z obnovitelných zdrojů zašla tak daleko, že část produkce bude muset být redukována vzhledem k nadměrnému zásobení trhu. Provozovatelé, aby předešli přetížení sítě regionu, který je pokryt více než 300 tisíci kilometry elektrického vedení, pravděpodobně omezí generaci sluneční a větrné energie v časech malé poptávky. Evropská pětinásobná expanze zelené energie v minulé dekádě zapříčinila pokles cen blízko minim za posledních 10 let a smazala miliardy dolarů tržní hodnoty od Německé RWE AG po GDF Suez SA v Paříži. V Německu a v Rakousku je při větrných a slunečných dnech tolik energie, že počet hodin, který museli výrobci platit spotřebitelům za využití této energie, se již zdvojnásobil. Cena elektrické energie v Německu, která tvoří Evropský benchmark, se včera ustálila na hodnotě 34,19 eur za megawatt hodinu, což je 60 % pokles z červnových maxim roku 2008. Forwardy cen dále signalizují pokles i v dalších letech. Osm zemí počínaje Německem po Bulharsko bude potřebovat exportovat či omezit vyrobenou elektrickou energii v za časů nízké poptávky po většinu času tohoto léta. Největší riziko je v rozvodných sítích Bulharska, Španělska a Rumunska, kde je kapacita pro převod energie do sousedních zemí velmi omezená.

Guvernér ECB Draghi využil banky v boji proti deflaci

Mario Draghi vsází na bankovní sektor v boji proti deflaci v eurozóně. Při včerejším zasedání Evropské centrální banky                došlo k dalšímu snížení úrokových sazeb a to až na zápornou hodnotu. Banky, které budou chtít mít peníze uložené v ECB, jí budou muset platit 0,1%. Tento krok byl zapříčiněn vyčerpáním politických nástrojů, které by dokázaly zvednout spotřebitelské ceny a Draghi tak byl nucen vstoupit na nezmapované území monetární polity. Banky dosud nebyly ochotny půjčovat menším a středním podnikům vzhledem k předešlé krizi. Nyní k tomu budou nuceny vzhledem k negativní úrokové sazbě centrální banky. Guvernér Mario Draghi sám řekl k jejich rozhodnutí: „Tento balík má zhruba tři části. Zaprvé uvolňuje monetární politiku, zadruhé se stará o to, aby uvolněné peníze našly cestu k lidem a firmám a za třetí ujišťuje, že jsme ochotní udělat nekonvenční kroky, pokud je to zapotřebí,“ Obr.  1 Vývoj US indexů za poslední týden   Obr.  2 Vývoj EU indexů za poslední týden Trhy, jak ve Spojených státech, tak v Evropě na tuto zprávu zareagovaly prudkým růstem, kdy SP500 spolu s dalšími indexy dosáhlo historických maxim. Na obr. 1 lze vidět pozitivní sentiment ve Spojených státech, který byl o to více podpořen včerejším zasedáním ECB. Naproti tomu EU indexy se v průběhu týdne pohybovaly v negativním teritoriu. Důležité zprávy

Dění na Ukrajině

Události, které od loňského 21. listopadu změnily tvář Ukrajiny k nepoznání. Ukrajina má za sebou rušné měsíce. Padl prezident Viktor Janukovyč, ve funkci ho nahradil Petro Porošenko. Zatímco první odmítl podepsat asociační dohodu s EU, druhý tak chce učinit nejpozději do konce června. Ač to vypadá snadno, na Ukrajině nezůstal kámen na kameni. Kyjev se změnil v bitevní pole. Janukovyč prchl, Julija Tymošenková je na svobodě a v čele prozatímní vlády stanul Arsenij Jaceňuk. Proruská část Ukrajiny si ale také stojí za svým. Krym po referendu zamířil do náruče Ruska, samostatnost vyhlásili i v Doněcku a Luhansku. Kyjev ale referenda neuznává. Nyní chce nově zvolený ukrajinský prezident, Petro Porošenko vrátit do vlasti miliony krajanů. Dokonce prohlásil, že je to jedna z jeho hlavních priorit ve funkci hlavy státu.

Krize Opencard

Krize projektu Opencard může skončit návratem k obyčejným papírovým kuponům, modernější řešení ovšem nabízejí České dráhy. Magistrát s nimi již od konce loňského roku vyjednává o využití jejich zákaznické In Karty. Situace kolem opencard se vyhrotila poté, co ztroskotalo jednání magistrátu s držitelem práv k systému, firmou eMoney Services (EMS), o odkupu licencí. Smlouva na podporu systému ovšem končí již v polovině června a antimonopolní úřad Praze zakázal se společností uzavřít nový kontrakt. Není tak jasné, co se po skončení smlouvy stane, Praha se již připravuje i na možný návrat k papírovým kuponům. Firma je ochotná zabezpečit provoz systému do konce měsíce, Praha by ovšem musela zaplatit 21 milionů za licence k 250 tisícům karet, které vydala bez povolení EMS. K tomu podle Vašíčka dojde příští úterý. EMS si ovšem nárokuje také peníze za ušlý zisk, celkem chce podle informací Aktuálně.cz až 90 milionů korun. "Ano, chtějí i další peníze za ušlý zisk. I o tom budeme v pátek jednat," uvedl Vašíček.

Španělský král Juan Carlos opustí trůn, nahradí ho Felipe

Španělský král Juan Carlos se po devětatřiceti letech vzdává trůnu. Na jeho místo nastoupí princ Felipe, kníže asturský. Současný panovník možnost postoupit trůn svému synovi zvažoval už nějakou dobu, což ostatně potvrdil i během svého pondělního vystoupení v televizi a rozhlasu. Národu sdělil, že rozhodnutí „s velkým pohnutím“ učinil už v lednu, kdy slavil své 76. narozeniny. „V popředí musí být nová generace,“ prohlásil král, podle něhož je Felipe dostatečně „zralý a připravený“, aby zemi vedl do další nadějnější éry. Král Juan Carlos musel v lednu spolknout výsledky průzkumu, podle něhož si 62 procent Španělů přálo jeho abdikaci. Mezi mladšími lidmi ve věku mezi osmnácti až třiceti lety to je dokonce 78 procent.

Virus MERS se přenáší z velbloudů na člověka, potvrdili vědci

Genetická analýza poprvé potvrdila přenos infekce koronavirem MERS z nakaženého velblouda na člověka, ke kterému došlo v Saúdské Arábii. Informoval o tom ve středu odborný americký časopis New England Journal of Medicine (NEJM).

Finance

Ekonomika – měny

Evropská centrální banka snížila depozitní sazbu do záporných hodnot na -0,10 %. ECB tím vyslala signál, že bude „pokutovat“ banky za to, pokud budou mít u ECB uloženy peníze. ECB tímto krokem sleduje dva cíle. Za prvé se snaží rozproudit ekonomiku a za druhé zabránit deflaci. (Tu deflaci, o které většina lidí v ČR při měnové intervenci ČNB prohlásila, že neexistuje). Zároveň také snížila základní sazbu na historické minimum 0,15%. Což znamená, že se zlevní úvěry a mělo by to mít za důsledek podpoření objemu úvěrů. ECB také představila program LTRO, což je mechanismus, který bude dodávat bankám likviditu. Během dvou operací v září a v prosinci plánuje dodat celkem 400 miliard. Předpokládá se však, že částka nebude konečná. Evropské akcie během dne mírně klesaly, avšak kroky podpořily indexové investování a německý DAX dokonce překonal historický rekord, když prolomil hranici 10000 bodů. Nicméně poté došlo ke korekci a DAX uzavíral na hodnotě 9949,87 bodů s růstem 0,21%. růstu indexů stejně jako u kvantitavního uvolňování v USA, avšak pokud se nedostaví efekt v podobě vyššího ekonomického růstu a inflace.

Nemovitosti – Velká Británie

Velká Británie se „snaží vrátit v čase“. Alespoň podle situace na nemovitostním trhu. Většina nemovitostních indexů totiž dosahuje nárůstu kolem 10 %. Tedy opakuje se situace známá z let 2006 a 2007. Ceny nemovitostí táhne soubor faktorů od klesajících hypotéčních sazeb přes pokles rizika v Evropě až po program britské vlády „Help to Buy“. Klíčovou otázkou je nyní to, zda ceny nemovitostí leží už příliš vysoko.

Nemovitosti - Čína

Obavy z propadu čínského trhu nemovitostí jsou mezi investory značně rozšířené a nepředstavují nic nového. Nemovitostní sektor roste výrazným tempem od doby povolení soukromého vlastnictví, tedy od roku 1998. Uvolnění monetární politiky, ke kterému došlo před dvěma lety, zabránilo tvrdému přistání. Možná ale jen oddálilo nevyhnutelné. Kolaps trhu s nemovitostmi, ke kterému došlo v USA v letech 2005–2008, měl devastující důsledky a není proto divu, že investoři jsou dnes ohledně vývoje v Číně paranoidní. Mezi Spojenými státy a Čínou je ale mnoho rozdílů. Americké problémy byly násobeny problémy ve finančním sektoru a efektem bohatství, kterým se projevily ceny nemovitostí na výdajích domácností. I Číně se hromadí problémy s úvěry v jejím stínovém bankovním sektoru. Je ale těžké představit si, že by dosahovaly rozměrů, které měly problémy v USA.

Ekonomika - Německo

Poměrně velká část evropské společnosti zastává názor, že euro slouží pouze německým zájmům. Zároveň poukazují na německé obchodní přebytky, které země dosahuje vůči dalším členským zemím eurozóny. Je pravda, že v roce 2013 dosahovalo Německo obchodního přebytku ve výši 7 % HDP. Podobných přebytků obvykle dosahují jen vývozci komodit, jako je Rusko či arabské země. Dalším příkladem je Čína, pro kterou byly exporty hlavním tahounem celkového rozvoje. Důležité je ale to, že většina těchto německých přebytků vzniká z obchodu se zeměmi mimo eurozónu. U nich dosahují přebytky výše 2 % HDP.

Deflace v Číně

Deflace v Evropě, jakkoli v ČR vysmívaná, je vážným strašákem. Své problémy s ní má i Čína. A to proto, že se zmírňuje růst spotřebitelských cen a index výrobních cen pokračuje v poklesu. Graf ukazuje konkrétní vývoj meziroční změny indexu výrobních cen. Čínský růstový model prochází změnou, nastává posun od investic ke spotřebě a od průmyslu ke službám. Taková změna může skutečně vést k dlouhodobému poklesu výrobních cen, ale na ospravedlnění obav z deflace to nestačí. Je totiž nutné si povšimnout, že výrobní ceny u spotřebitelského zboží neklesají a došlo k odtržení vývoje spotřebitelských cen a cen výrobních jako celku. To je možné pozorovat už celé dva roky. A zapomínat nelze ani na inflační faktory, které v Číně působí. Mezi ně patří rostoucí náklady práce, záplava likvidity, cíl udržení růstu za pomoci spotřebitelské poptávky a rozvoj sektoru služeb, který zvyšuje podíl práce na celkových výrobních nákladech. K tomu můžeme přidat současný způsob výpočtu indexu spotřebitelských cen, který inflaci podhodnocuje. Zdroj: Natixis

ČR – firmy

Když se řekne zkratka AAA Auto, mnoho motoristů začne vidět rudě. A to ani nemusí sledovat vývoj hodnoty akcií této společnosti. Není proto divu, že dosavadní vlastník se snaží společnost prodat. Nejvážnějším zájemcem je zřejmě britský fond soukromého kapitálu Abris Capital Partners.

Politika a veřejná správa

Prezident schválil navýšení plateb za státní pojištěnce

Opatření na kompenzaci zrušených stokorunových poplatků by mělo do zdravotnictví přivést přes dvě miliardy korun. Novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění podepsal prezident Miloš Zeman, informoval v tiskové zprávě Hrad. Úprava má podle ministerstva zdravotnictví zabránit tomu, aby výpadek v příjmech nemocnic pocítili pacienti nižší kvalitou péče a služeb. Pokud by norma nebyla přijata do poloviny roku, hrozilo by prý prohloubení finančních potíží ve zdravotnictví. Měsíční platba za děti, důchodce nebo nezaměstnané, celkem zhruba za šest milionů lidí, vzroste podle předlohy ze 787 na 845 korun. Pojišťovny budou muset navýšit nemocnicím platbu za obsazené lůžko za den o 100 korun jako kompenzaci zrušeného poplatku. Stát se rozhodl zvýšit platby za své pojištěnce podruhé za půl roku. Koncem listopadu Sněmovna potvrdila platnost zákonného opatření Senátu, kterým se platby za pojištěnce zvýšily o 64 ze 723 korun. Důvodem bylo mimo jiné to, že tato výše poplatku se několik let neměnila.

Babišův audit: U faktur za 16 miliard chybí doklady k tendru

Ministerstva vydala 16 miliard korun za zakázky, k nimž chybí doklady o jejich vysoutěžení. Vyplývá to z auditu, který ministr financí nechal udělat na šesti resortech spravovaných hnutím ANO. Kromě financí jde o spravedlnost, obranu, dopravu, životní prostředí a místní rozvoj. Podle jeho náměstka pro audit Lukáše Wagenknechta by měla ministerstva zvážit přesoutěžení pochybných zakázek. „Vidím tam potenciál v řádu miliard korun,“ uvedl Wagenknecht. Wagenknecht také upozornil, že za poslední čtyři roky proběhlo na ministerstvech 86 kontrol NKÚ. Kontroloři přišli mimo jiné na to, že resorty obchodují s firmami, které nemají žádné zaměstnance nebo jsou v insolvenci. „V pěti případech se dokonce proplácely faktury firmám, které měly ukončenou činnost,“ dodal náměstek. Dále vyšlo najevo, že ve skladu ministerstva financí leží nepoužívané notebooky za statisíce korun nebo že úřad má více tiskáren než zaměstnanců. Ministr financí zvažuje možnost podat na viníky trestní oznámení, konkrétnější ale být nechtěl. Zatím trestní oznámení padlo kvůli rozdávání drahých dárků ve Státní tiskárně cenin.

Ekonomika

Růst české ekonomiky nabírá na tempu

V letošním roce roste nejrychleji za poslední tři roky a z evropského chvostu se dokázalo v prvním čtvrtletí probojovat mezi šestku nejvýkonnějších ekonomik unijní osmadvacítky. Česku se tak po letech přešlapování na místě podařil krok směrem k bruselskému standardu. Příznivý obrázek kazí jen skutečnost, že všem srovnatelným středoevropským ekonomikám se daří ještě o poznání lépe. Domácí ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla podle revidovaných dat Českého statistického úřadu o 2,5 procenta, tedy takřka dvojnásobně oproti průměru Evropské unie. Česko za své výkony přesto vděčí především vývoji v zahraničí. Přes polovinu zmíněného růstu totiž domácí ekonomice zařídila poptávka z oživujících se unijních ekonomik. Očekávání lepších zítřků se podepsalo i na výdajích domácností. Ty sáhly do úspor nejhlouběji od roku 2009. Rozhýbat ekonomiku ale pomáhaly i zvýšené útraty státu v rámci rozpočtu sestaveného Rusnokovou vládou či renesance v investicích firem. „Rychlý růst investic je dalším signálem, že se česká ekonomika vzdaluje recesi,“ uvádí Václav Franče z Raiffeisenbank. Oproti loňsku se lépe dařilo také odvětvím zažívajícím dlouhodobý útlum, k růstu ekonomiky tak tentokrát přispělo i stavebnictví a zemědělství. Úspěch Česka mírně ztrácí lesk ve srovnání s obdobnými ekonomikami ve střední a východní Evropě. Růst Polska, Maďarska i Rumunska totiž převýšil tři procenta a oproti závěru loňského roku se dokázala rozjet i ekonomika Slovenska. Česko naopak v růstu předběhlo nejsilnější evropskou, tedy německou ekonomiku. Prognózy počítají s tím, že kondice domácí ekonomiky se bude dále zlepšovat. „V dalších měsících by měl růst ještě zrychlovat. Za celý rok by se růst ekonomiky mohl přiblížit třem procentům, možná je i překročit,“ domnívá se David Marek z Patria Finance. Analytický konsenzus počítá s letošním růstem české ekonomiky od 2,5 do tří procent.

Průmysl i stavebnictví v dubnu opět posílily. Tempo však zpomalilo

Průmyslová produkce v dubnu stoupla, meziročně posílila o 7,7 procenta z březnových 8,4 procenta. Dařilo se i stavebnictví, které vzrostlo meziročně o osm procent. I stavební výroba však zpomalila, protože v březnu rostla po revizi dat o 11,9 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Litva dostala zelenou, v Pobaltí se bude platit jen eurem

Od příštího roku se nejspíš bude v celém Pobaltí platit eurem. Přidat se k Estonsku a Lotyšsku má i Litva, která podle Evropské komise splňuje podmínky pro přijetí společné evropské měny. Litva by tak eurem mohla začít platit od počátku roku 2015.

Energetika

Zelená energie ztrácí v Německu na síle

Předpoklady a naděje na prosazení zelené politiky Energiewende v Německu, mimo jiné formou uzavírání zdrojů na jaderná a fosilní paliva, dostávají další těžkou ránu. Brandenburská Spolková vláda umožnila energetické skupině Vattenfall po roce 2026 vytěžit na svém území až 200 mil. tun lignitu. Uhelné zdroje jsou hlavním substitutem za uzavírané jaderné elektárny.

Gazprom v tomto roce sníží import plynu do Evropy

Dle prvních předpokladů dodá ruský Gazprom do Evropy kolem 158 miliard m3 plynu, což je pokles oproti loňskému roku. Situace nicméně není politicky motivovaná, jde o reakci na nižší spotřebu.

EK tlačí na Bulharsko ve věci plynovodu South Stream

Bulharská strana doposud nerespektuje moratorium Evropské komise na neparticipaci na výstavbě plynovodu South Stream. Brusel tedy zvyšuje tlak na Sofii a apeluje na vyčkání realizace do doby, kdy bude jisté, že je projekt v souladu s Evropskou legislativou.

Ropovod IKL dostal novou licenci

Ropovod IKL vedoucí z německého Ingolstadtu do Kralup získala povolení k provozu na další období. Ropovod je provozován a vlastněn společností MERO. Ropa do něj je dodávána ropovodem TAL z Terstu.

Posun dodávek ukrajinského plynu

Ruská federace rozhodla o odkladu platby Ukrajiny za červnové dodávky plynu o týden. Moskva požaduje platbu za plyn dopředu z důvody vysoké dlužné částky Ukrajiny. V opačném případě hrozí zastavení toku plynu do Evropy.

Zajímavosti

Po 70 letech zpět na místě. Do Normandie se vrátilo 1800 veteránů ze Dne D

Během 6. června 1944 bylo na pobřeží Normandie vysazeno zhruba 156 000 spojeneckých vojáků, většina z nich na pěti vyloďovacích plážích: Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. Leží mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen. Na oslavy 70 let od konce této klíčové bitvy letos přijelo 1800 veteránů. Všem je už kolem devadesátky. Předpokladem úspěšnosti invaze bylo oklamání Němců, pokud jde o čas a místo vylodění. V kontextu války v Evropě považovali spojenci tuto operaci za svou největší výzvu. Museli překvapit nepřítele, překonat jeho hrozivě vyhlížející obranné pozice a vypořádat se s nejistými vodami kanálu La Manche. Tato vzpomínková akce je i za účasti našeho prezidenta Miloše Zemana, který do Normandie přivezl i několik válečných veteránů.

Francouzská vláda začala dotovat jízdu na kole do práce

V březnu letošního roku francouzský ministr dopravy Frédéric Cuvillier představil „akční plán“ dotací za jízdu na kole do práce. Od 2. června začínají plán i naplňovat. Vláda pro začátek vybrala dvacet firem, které se do projektu dobrovolně přihlásily. Na nich se vše vyzkouší. Když se plán osvědčí, chce jej ministr zavést pro celou zemi. Ministerstvo dopravy bude zaměstnancům firem každý ujetý kilometr (jak se to ale bude kontrolovat?) na kole dotovat 25 eurocenty. Když pojedete na kole do práce čtyři kilometry, dostanete od jiných daňových poplatníků euro. Pařížská vláda hodlá také podpořit alternativní dopravu. Ale auty jezdíme, protože nám usnadňují život. Autem jedeme, když je to pro nás výhodnější než jet na kole nebo jít pěšky. Pokud budou úřady uměle dotovat kola, začnou lidé dělat něco, co pro ně bude výhodné jen kvůli dotacím. A někteří začnou jezdit na kole jen na oko, je aby čerpali peníze od vlády. Někteří lidé jezdí do práce městskou hromadnou dopravou, další autem nebo na mopedu, někteří na kole, jiní pěšky. Ti, co chtějí ušetřit nebo hubnout, už na kole do práce jezdí. Dostanou tak od vlády také finanční dárek? Jak k tomu ale přijdou ti, kdo chodí do práce pěšky? Začne francouzská vláda dotovat i je? Vždyť chůze je nejekologičtější. Připravilo Analyticko-strategické oddělení DRFG a.s.
Vaše nastavení souborů cookies

Na této webové stránce používáme soubory cookies a podobné technologie (společně též „cookies“). Podrobné informace o používání souborů cookies jsou uvedeny v Zásadách ochrany osobních údajů.

V případě, že chcete naši webovou stránku užívat pouze s nezbytnými technickými cookies, klikněte níže na tlačítko „Pouze nezbytné cookies“.Pokud souhlasíte s použitím všech cookies (technických, analytických i reklamních), klikněte níže na tlačítko „Souhlasím se vším“. Jestliže chcete přijmout, respektive odmítnout, pouze některé cookies dle kategorií, klikněte níže na tlačítko „Podrobné nastavení“. Provedené nastavení cookies můžete kdykoliv změnit.