Důležité zprávy
Ukrajina vypověděla vojenské dohody Rusku, od EU dostane další finanční výpomoc
Ukrajina minulý týden schválila vypovězení pěti mezinárodních dohod s Ruskem. Všechny se týkají vojenské součinnosti. Konkrétně se jedná o dohodu o tranzitu ruských vojsk přes Ukrajinu do Podněstří, o ochraně utajovaných informací, o přepravě vojenských nákladů, o spolupráci vojenských rozvědek a o vojenské spolupráci. Tento krok vysvětloval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk jako reakci na ruskou agresi, která ohrožuje ukrajinskou celistvost i státnost. Jedná se o první vypovězení dohod s Ruskem od začátku krize na Ukrajině. Vztahy Ukrajiny a Ruska se prudce zhoršily po svržení režimu prezidenta Janukovyče v loňském roce. Po ní následovala ruská anexe Krymu a občanská válka. Konflikt na východní Ukrajině si vyžádal již více než šest tisíc životů. I přesto ale stále pokračuje spolupráce zbrojovek obou zemí. Podle agentury TASS se například na vývoji nového rusko-čínského vrtulníku bude podílet i ukrajinský výrobce motorů. Společnost Motor Sič je jedním z největších výrobců motorů do vrtulníků na světě a většina její produkce směřuje do ruské armády.
Minulý týden se také konal summit EU k Východnímu partnerství v Rize. Tento projekt si klade za cíl mimo jiné zlepšit mezinárodní vztahy mezi EU a zeměmi na její východní hranici. Kromě dalšího zde zástupci Evropské unie a Ukrajiny podepsali memorandum, které určuje podmínky dalšího programu na pomoc Ukrajině. Díky němu může Kyjev získat přístup až k 1,8 miliardám eur (kolem 48,5 miliard korun). Celková částka všech programů na pomoc Ukrajině by se tak mohla vyšplhat až na 3,4 miliardy eur, což je největší finanční výpomoc, kterou kdy Evropská unie poskytla nečlenskému státu. V pořadí již třetí záchranný program pro Ukrajinu je ale podmíněn řadou změn v oblastech veřejných financí, transparentnosti, podnikatelského prostředí, energetiky, sociálního systému a finančního sektoru. [1] [2] [3]
USA neomezí pravomoci svých tajné služby
V posledních týdnech se ve Spojených státech amerických velmi často diskutovalo o omezení pravomocí tajných služeb. Návrh zákona, který mimo jiné omezuje pravomoci Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a jejího programu sběru dat z internetové a telefonické komunikace, byl již schválen Sněmovnou reprezentantů. V noci z pátku na sobotu ale zákon neprošel amerických Senátem. Zároveň se ale nenašlo ani dost hlasů na prodloužení současného zákona (Patriot Act), který vznikl v reakci na události 11. září 2001 a jehož účinnosti vyprší 1. června letošního roku. Nový zákon je reakcí na předloňská odhalení bývalého bezpečnostního experta NSA Edwarda Snowdena ohledně rozsahu dat, které agentura shromažďovala. V jednáních o zavedení nového, případně prodloužení současného zákona o tajných službách budou američtí zákonodárci pokračovat 31. května. [4] [5]
Politika a veřejná správa
Andrej Babiš odvolal svého náměstka z ČSSD Martina Prose
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odvolal minulý týden svého náměstka pro oblast mezinárodních vztahů Martina Prose (ČSSD). Údajně kvůli ztrátě důvěry. V poslední době kritizoval Babiš Prose například kvůli podnětu České národní bance na prověření možné manipulace s mezibankovní sazbou PRIBOR. Ten podal náměstek formou dopisu přímo guvernérovi centrální banky Miroslavu Singerovi. ČNB ovšem vzkázala, že žádný důvod k prošetřování možných machinací nevidí. Podezření je podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka založeno pouze na domněnkách a nepředkládá žádné reálné údaje. Došlo tak prý k bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního sektoru. Mezi dalšími důvody odvolání, o kterých se v posledních dnech v médiích spekuluje, patří také neshody Babiše a Prose ohledně regulace pojišťovacích agentů. Česká strana sociálně demokratická tak bude muset v nejbližší době na uvolněné místo navrhnout nového kandidáta. [6] [7]
Stát vyhrál první spor ohledně solární daně
Stát uhájil své právo uvalit dodatečnou dvaceti šesti procentní daň na výnosy solárních elektráren v prvním soudním sporu, který dospěl k druhoinstančnímu rozhodnutí. V něm požadovala brněnská společnost BS Park II odškodné ve výši více než půl milionu korun. Prvoinstanční zamítnutí žaloby Obvodního soudu pro Prahu 1 tak teď potvrdil i odvolací Městský soud v Praze. Speciální solární daň byla uvalena na elektrárny uvedené do provozu mezi roky 2009 a 2010. Sazba 26 % platila do roku 2013, od loňska daň klesla na 10 %. Ve vnitrostátních žalobách požadují firmy po České republice zhruba 321 milionů korun. V mezinárodních arbitrážích je to pak celkem kolem 3,3 miliard korun. Nynější rozhodnutí Městského soudu v Praze by tak v této záležitosti mohlo výrazně posílit právní obranu státu. [8] [9]
Energetika
Norsko je nově největší dodavatel zemního plynu západní Evropy
Dosavadní největším dodavatelem zemního plynu do západní Evropy bylo Rusko, to však na prvním místě vystřídalo Norsko. Tato výměna vyplívá ze snahy Evropské unie snížit svou energetickou závislost na Rusku, další důvod je také razantní pokles cen ropy. Norsko nabízí kupcům plynu pružnější cenovou politiku a odběratelé nyní odkládají nákupy v Rusku v naději, že levná ropa se časem odrazí i v cenách ruského plynu. Norsko v posledním čtvrtletí loňského roku dodalo do západní Evropy 29,5 miliardy krychlových metrů plynu, zatímco ruské dodávky činily pouze 19,8 miliardy krychlových metrů. Norsko tak v dodávkách výrazně předstihlo Rusko, poprvé od krátkého období v roce 2012. Norsko dominovalo západoevropskému trhu rovněž v letošním prvním čtvrtletí, ačkoli jeho dodávky nepatrně klesly na 29,2 miliardy krychlových metrů plynu. Ruské dodávky do západní Evropy se naopak mírně zvýšily na 20,3 miliardy krychlových metrů.
Evropská komise uvedla, že Rusko v loňském roce zůstalo hlavním dodavatelem plynu do Evropské unie. Jeho podíl na celkovém dovozu plynu do EU však klesl o jeden procentní bod na 42 %. Podíl Norska se naopak zvýšil o čtyři procentní body na 38 %. [10] [11]
ČEZ Počerady neprodá
Vedení ČEZu se v pátek 22. května rozhodlo neprodat uhelnou elektrárnu Počerady. Původně se mělo jednat o jednu z největších transakcí v české energetice ve výši 8,1 miliardy korun. Elektrárenský gigant se nakonec rozhodl nevyužít první z opcí na její prodej těžební skupině Czech Coal miliardáře Pavla Tykače. O případném uplatnění druhé opce na prodej této elektrárny musí společnost rozhodnout v roce 2019. ČEZ získal dvě možnosti k prodeji v rámci dlouhodobého kontraktu na dodávku uhlí od Vršanské uhelné, která patří do těžařské skupiny Czech Coal. Smlouva byla uzavřena v roce 2013 a zabezpečuje dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady, případně i pro ostatní zdroje ČEZ, a to eventuálně až do roku 2060. Právě tato dlouhodobá smlouva, která dává ČEZ jistotu dodávek uhlí, i fakt, že elektrárna prochází nyní další vlnou ekologizace a bude od příštího roku připravena pro provoz v následujících letech, byly důvodem pro toto strategické rozhodnutí ČEZ. [12]
ČEZ slíbil, že do roku 2050 bude bez fosilních paliv
Největší tuzemská energetická společnost ČEZ slíbila, že se do roku 2050 zbaví všech elektráren na fosilní paliva a nebude produkovat žádné emise CO2, prohlásil její generální ředitel Daniel Beneš na pařížské konferenci o změnách klimatu. ČEZ má oproti konkurentům z řad německých koncernů jako RWE či E.ON ve svém tažení výhodu. Už dnes vyrábí přes 62 % své elektřiny z jaderných zdrojů, které neprodukují žádné emise. Zbytek však připadá převážně na hnědouhelné elektrárny v severních Čechách. Ty budou s největší pravděpodobností v následujících desetiletích postupně odstaveny a podle očekávání je nahradí nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech a pravděpodobně také nové obnovitelné zdroje. Ty zatím v energetickém mixu ČEZ tvoří jen 2,13 %. Německo se od jádra odvrátilo po havárii na fukušimských blocích v Japonsku. Tamní energetiky tak musí k nízkoemisní výrobě směřovat pouze pomocí obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren. Podle Beneše by příkladu polostátního českého gigantu měl následovat celý kontinent, za což sklidil aplaus přítomných. [13]
Burzovní informace
Světové banky zaplatí miliardy dolarů za manipulace trhu
Šest z největších světových bank bude muset zaplatit celkovou sumu 5,8 miliard dolarů za machinace na měnových trzích v posledních pěti letech. Banky Citicorp, JPMorgan Chase & Co., Barclays Plc a Royal Bank of Scotland Plc přiznaly, že se podílely na manipulacích s cenami amerického dolaru a evropské společné měny. Hlavní bankovní jednotka UBS Group AG pak bude platit pouze za manipulace s úrokovými sazbami. Švýcarské bance byla ve věci ovlivňování měnových párů slíbena imunita, jelikož byla první institucí, která začala s vyšetřovateli spolupracovat. Výše zmíněné banky měly na měnových trzích vytvořit kartel a navzájem se domlouvat na svých transakcích. Podle soudu ve Washingtonu měli obchodníci těchto bank diskutovat o svých pozicích s cílem potlačení konkurence a naklonění si trhu na svou stranu. Celková pokuta udělená všem zúčastněným bankám se ve výsledku vyšplhá nejspíše až k 9 miliardám dolarů. Nejvyšší pokutu dostala Citigroup, která zaplatí desetinu celkové sumy. Následuje Barclays s 650 miliony dolarů, JP Morgan s 550 miliony, Royal Bank of Scotland s 395 miliony a UBS s 203 miliony dolarů. Mimo to bude americký FED rozdělovat pokuty ve výši 1,6 miliard dolarů pro pět bank za nebezpečné a neférové praktiky. Jako součást vypořádání s britskými autoritami zaplatí Barclays navíc dalších 1,3 miliardy USD. FED udělil pokutu ve výši 205 milionu amerických dolarů také Bank of America Corp. [14] [15]
Řeckým bankám docházejí prostředky
Řeckým bankám začínají docházet finanční prostředky, které potřebují k tomu, aby se udržely při životě a přečkaly současnou dluhovou krizi. Tato situace by mohla přispět k rychlejšímu vyjednávání mezi řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a věřiteli. Již nějakou dobu nevykazují jednání víceméně žádný pokrok. Z řeckého finančního systému uniká stále více peněz. V nejhorších scénářích mluví ekonomové a analytici o tom, že se tamní banky dostanou do insolvence během příštích tří týdnů. Své obavy již vyjádřila i banka JP Morgan Chase, která v dopise svým klientům uvedla, že moment, kdy Řecko vyčerpá veškeré své prostředky, je velmi blízko. Celá situace se také odráží na trhu řeckých státních dluhopisů. Výnos dvouletých řeckých obligací se vyšplhal až na 24,44 %. Řecké dluhopisy tak zůstávají mezi nejvýkonnějšími v letošním roce, podle indexu Bloomberg World Bond Indexes. The Athens Stock Exchange si minulý týden připsala malé zisky v reakci na komentář Evropské komise ohledně snahy o dosažení kompromisní dohody. [16]
Americká jádrová inflace na dobrých hodnotách
Za měsíc duben se v USA zvýšil index cen spotřebitelů o 0,1 procenta po 0,2 procentním růstu březnu. Jádrový index mírně předčil očekávání, když zrychlil na 0,3 procenta z předchozích 0,2 procenta. Ceny energií, které celkově klesaly o 1,3 procenta, působily na index směrem dolů. Na rozdíl ceny potravin v měsíci dubnu stagnovaly. Zdražovat začaly především zdravotnické služby, ojetá auta i ceny bydlení. Malý nárůst cen se zaznamenal u dopravy a nových aut, ceny oděvů klesaly. U meziročních změn je to v konfrontaci s očekáváním podobné jako u meziměsíčních. Celkový údaj je podle očekávání, jádrový mírně předčil a je vyšší. Ještě víc do záporu se posunula celková inflace, za měsíc duben klesla na -0,2 procenta. Jádrová si udržela tempo 1,8 procenta. Vliv na inflaci mají stále ceny energií, které jsou od minulého roku o 20 procent níž. Příznivou zprávou je, že se jádrová inflace od přelomu roku dostala mírně výš. Inflační data tedy v poslední době ničím nepřekvapila, zato jádrová inflace se velmi slibně vyvíjí. Přesně zapadá do předpokladů o přechodnosti velmi nízké inflace. Za pár měsíců začne vyprchávat efekt levných energií, jestli se neukáže sekundární dopad skrze inflační očekávání, bude mít inflace cestu vzhůru snazší. Obavy z toho, že Fed bude více oddalovat zvyšování sazeb, by měly trochu klesnout. Čísla ale vyznívají negativně pro americké dluhopisy, pro dolar jsou příznivější. [17]
Philip Morris a výsledky za první kvartál 2015
Společnost Philip Morris CR zveřejnila před trhem své provozní výsledky za první čtvrtletí. Konsolidované tržby se v 1Q15 snížily o 17,2 % na 2,3 mld. Kč, díky změnám provozního modelu ve výrobě. Díky příznivému cenovému vývoji v ČR a SR, vzrostl hrubý zisk firmy o 12,2 % na 1,1 mld. Kč za 1Q15. Lepší výsledek firmy na hlavních trzích v ČR a SR by měl převážit nad efektem změny provozního modelu, který by neměl výrazně ovlivnit ziskovost firmy. Od 1Q15 firma změnila provozní model ve výrobě a od 1 ledna 2015 závod působí jako poskytovatel výrobních služeb.
Tato změna způsobila, že společnost nevlastní materiály pro výrobu, a je odměňována za poskytnutou službu přeměny materiálů do hotových výrobků formou poplatku za výrobní službu a zároveň nevykazuje exportní prodeje. Výnosy v 1Q dosáhly výši zhruba 0,5 mld. Kč a to z poplatků za výrobní službu. Ve srovnání s tržby z exportních prodejů vykazované za 1Q14 je to o dost méně. Rozdíl by ale měl být v souladu s nižšími výrobními náklady, které se vztahují k poskytované službě od 1. ledna 2015, v porovnání s vyššími náklady vztahující se k exportním prodejům před změnou modelu. Pro větší ziskovost jsou pro firmu důležitější aktivity na tuzemském a slovenském trhu, které se vyvíjely lépe, než se předpokládalo. Meziroční odbyt v ČR a SR vzrostl o 7,9 %, respektive 5,7%. A to díky příznivému cenovému vývoji na obou trzích. V tomto ohledu, může na českém trhu pozitivně působit absence zvyšování spotřební daně z cigaret v roce 2015. [18]
Statistika
Indexy cen výrobců za letošní duben
Meziměsíčně vzrostly ceny průmyslových výrobců o 0,4 %, stavebních prací o 0,1 % a tržních služeb o 0,5 %. Ceny zemědělských výrobců klesly o 0,2 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 10,0 % a průmyslových výrobců o 2,6 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,0 %, ceny tržních služeb o 0,1 %.
Meziroční srovnání:
Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 10,0 % (v březnu o 9,9 %). V rostlinné výrobě se snížily ceny o 11,1 %. Klesly ceny brambor o 31,9%, ovoce o 12,6 %, olejnin o 11,0 % a obilovin o 8,9 %. Ceny čerstvé zeleniny se zvýšily o 10,3 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 8,7 % v důsledku poklesu cen mléka o 14,6 %, jatečných prasat o 10,8 % a vajec o 3,1 %. Vzrostly ceny skotu o 3,5 % a drůbeže o 3,0 %.
Ceny průmyslových výrobců se snížily o 2,6 % (v březnu o 2,9 %). V oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů klesly ceny o 22,2 % a v oddílu chemických látek a výrobků o 9,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly nižší o 2,5 %, z toho ceny mléčných výrobků o 8,5 %, masa a masných výrobků o 2,5 % a ostatních potravinářských výrobků o 5,4 %. Vzrostly ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 % a nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 1,8 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 6,3 %.
Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,0 % (stejně jako v březnu po zpřesnění). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,2 % (stejně jako v březnu). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly vyšší o 0,1 % (v březnu stagnovaly). Vzrostly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 %, za finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, o 4,3 % a za vydavatelské služby o 2,9 %. Nižší byly ceny za informační služby o 1,5 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se nezměnily (stejně jako v březnu).
Ceny průmyslových výrobců v EU – v březnu 2015
V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v březnu meziměsíčně zvýšily o 0,2% (v únoru o 0,6 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 2,6 % a v Belgii o 1,7 %. Na Slovensku se ceny zvýšily o 0,7 %, v Polsku o 0,4 % a v Německu o 0,1 %. Nejvíce se ceny snížily na Kypru o 3,3 %. Meziročně se ceny v EU28 v březnu snížily o 2,9 % (v únoru o 3,4 %). Nejvíce klesly ceny v Litvě o 9,1 %, ve Velké Británii o 7,6 % a v Nizozemsku o 6,5 %. Na Slovensku se ceny snížily o 3,3 %, v České republice o 2,9 %, v Polsku o 2,6 %, v Německu o 1,6 % a v Rakousku o 1,5 %. Ceny významněji vzrostly pouze v Lucembursku o 1,2 %. [20]
Zajímavosti
Rekordní hokejové mistrovství světa
Mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostrave s sebou přineslo kromě diváckých rekordů také miliony korun pro svaz a zainteresované společnosti. Samotný hokejový svaz, sice ještě neuzavřel účetní knihy, nicméně už nyní odhaduje, že při obřím rozpočtu 650 milionů korun vydělá desítky milionů. Největší část příjmů, asi 70%, tvoří příjem ze vstupenek. Vydělané peníze investuje svaz do hokejového hnutí. Spokojeností září také vedení libeňské O2 areny, která patří skupině PPF. V ní se odehrála podstatná část turnaje včetně bojů o medaile. Z celkové rekordní návštěvy mistrovství, která nakonec vystoupala na 741,6 tisíce lidí, kolem půl milionu diváků dorazilo právě do pražské haly. Samotné tržby ze vstupného sice zamířily do svazu, ale spotřebu diváků v ochozech už inkasovali
Kellnerovi lidé.
Každý den se připravilo asi sedm tisíc porcí jídla. Fanoušci z 16 zemí celkově vypili 280 tisíc litrů piva, což v přepočtu na piva dělalo celkem 644 tisíc piv o objemu 0,4 a 0,5 litru. Samostatnou kapitolou spokojených firem jsou sázkové kanceláře. Efekt domácího šampionátu se na sázkovém apetitu Čechů výrazně projevil. Oproti loňskému mistrovství světa v Bělorusku se sázky u domácích sázkových společností zvýšily o desítky procent. Šampionát se stal nejsázenějším hokejovým turnajem v historii, když výrazně předčil jak MS v Minsku s vklady 255 milionů, tak olympijské hry v Soči, kde lidé na všechny sporty vsadili 310 milionů korun. Sázková kancelář Fortuna přijala sázky na letošní mistrovství světa za 360 milionů korun. Sázková jednička Tipsport pak dosáhla na sázky ve výši půl miliardy, Sazka a Synot přidaly další desítky milionů. Celkově v Česku u legálně registrovaných firem hráči prosázeli kolem 900 milionů. [19]
Seznam zdrojů
[1] Hospodářské noviny: EU poskytne finanční pomoc Ukrajině. Země se tak dohodly na summitu v Rize [online]. [cit 2015-05-24]. Dostupné z: <http://zahranicni.ihned.cz/c1-64051260-eu-poskytnefinancni-pomoc-ukrajine-zeme-se-tak-dohodly-na-summitu-v-rize>
[2] Reuters: EU, ex-Soviet neighbors patch over rifts with eye on Russia [online]. [cit 2015-05-24].
Dostupné z: <http://www.reuters.com/article/2015/05/22/us-ukraine-crisis-euidUSKBN0O721F20150522>
[3] Hospodářské noviny: Ukrajina vypověděla vojenské dohody s Ruskem. Poprvé od začátku bojů na východě [online]. [cit 2015-05-24]. Dostupné z: <http://zahranicni.ihned.cz/c1-64045400-ukrajinavypovedela-vojenske-dohody-s-ruskem-poprve-od-zacatku-boju-na-vychode>
[4] Bloomberg: Failed Senate Votes Mean Gap in NSA Phone Tap Program [online]. [cit 2015-05-24].
Dostupné z: <http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-05-23/failed-senate-votes-mean-winddown-for-nsa-phone-taps>
[5] Hospodářské noviny: Omezení amerických tajných služeb se nekoná. Proti byli republikánští senátoři [online]. [cit 2015-05-24]. Dostupné z: <http://zahranicni.ihned.cz/c1-64054220-omezeniamerickych-tajnych-sluzeb-se-nekona-proti-byli-republikansti-senatori>
[6] ČT24: Sociálnědemokratický náměstek Pros ztratil Babišovu důvěru [online]. [cit 2015-05-24].
Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/312184-socialnedemokraticky-namestekpros-ztratil-babisovu-duveru/>
[7] E15.cz: Babiš odvolal náměstka Prose, prý nevěděl o souhlasu s krácen [online]. [cit 2015-05-24].
Dostupné z: <http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/babis-odvolal-namestka-prose-pry-nevedel-osouhlasu-s-kracenim-provizi-1190908>
[8] Hospodářské noviny: Stát zvítězil v prvním sporu se "solárníky" o dodatečné dani. Výnosy jim zdanit směl [online]. [cit 2015-05-24]. Dostupné z: <http://domaci.ihned.cz/c1-64050560-stat-zvitezilv-prvnim-sporu-se-solarniky-o-dodatecne-dani-vynosy-jim-zdanit-smel>
[9] Lidovky.cz: Stát zvítězil v prvním sporu se solárníky. Nová daň platí [online]. [cit 2015-05-24].
Dostupné z: <http://byznys.lidovky.cz/ln-stat-zvitezil-v-prvnim-sporu-se-solarniky-fa3-/energetika.aspxc=A150522_074517_energetika_mct>
[10] Norway overtakes Russia as western Europe's top gas supplier. REUTERS [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2015/05/22/eu-gas-russiaidUSL5N0YD3FQ20150522
[11] Norsko předstihlo Rusko v dodávkách plynu do západní Evropy. Poprvé od roku 2012. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64053180-norsko-predstihlo-rusko-v-dodavkach-plynu-do-zapadni-evropy-poprve-od-roku-2012
[12]Tykač elektrárnu Počerady nezíská, ČEZ ji nechce prodat. E15.cz: zprávy [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tykac-elektrarnu-poceradyneziska-cez-ji-nechce-prodat-1191917
[13] Šéf ČEZ: Do 35 let budeme zcela bez emisí, zavřeme všechny uhelné i plynové elektrárny.
Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64044410-sef-cez-do-35-let-budeme-zcela-bez-emisi-zavreme-vsechny-uhelne-i-plynove-elektrarny
[14] Bloomberg: Six Banks Pay $5.8 Billion, Five Guilty of Market Rigging [online]. [cit 2015-05-24].
[15] Patria: Šest bank + velký průšvih = pokuta 5,8 mld. USD [online]. [cit 2015-05-24]. Dostupné z:<http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2915745/sest-bank--velky-prusvih--pokuta-58-mld-usd.html>
[16] Bloomberg: Greek Endgame Nears for Tsipras as Bank Collateral Runs Dry [online]. [cit 2015-05-24].
[17] Patria.cz: Americká jádrová inflace se drží, i když ta celková míří více do záporu [online]. [cit2015-5-24]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2917708/americka-jadrova-inflace-sedrzi-i-kdyz-ta-celkova-miri-vice-do-zaporu.html>
[18] Patria.cz: Komentář analytika k výsledkům Philip Morris CR za 1Q15 – Výnosy ovlivněny změnou provozního modelu, hrubý zisk však vzrostl [online]. [cit 2015-5-24]. Dostupné z: <http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2913804/komentar-analytika-k-vysledkum-philip-morris-cr-za-1q15---vynosy-ovlivneny-zmenou-provozniho-modelu-hruby-zisk-vsak-vzrostl.html>
[19] Vítězové hokejového mistrovství: pivovary, sázkové kanceláře i aréna. Mladá Fronta Dnes:idnes.cz [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/vitezove-hokejovehomistrovstvi-pivovary-i-arena-fww-/ekonomika.aspxc=A150519_2163298_ekonomika_nio
[20] ČSÚ: Indexy cen výrobců [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z:https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-cen-vyrobcu-duben-2015
