17. TÝDEN

Důležité zprávy

Řecko zabavuje volnou hotovost institucím státní správy

V pátek 24. dubna 2015 schválil řecký parlament velmi kontroverzní plán, který dává vládě právo zabrat veškeré volné finanční prostředky na všech stupních státních správy a ve veřejnoprávních institucích. Tam spadají kromě jiných například také školy nebo nemocnice. Podle řecké vlády jde pouze o oficiální půjčku, která bude určena na zaplacení důchodů a mezd státních zaměstnanců. Opozice se proti výše zmíněnému kroku silně ohradila a označila celý plán za protiústavní. Opatření schválilo 156 poslanců z celkového počtu 300 zákonodárců. Podle předběžných odhadů si tak Řecko přijde až na tři miliardy eur, což podle aktuálního měnového kurzu dělá více než 82 miliard korun. To by podle médií mělo Řecku poskytnout dostatek finančních prostředků, aby přežilo do dalšího zasedání euroskupiny, které se uskuteční 11. května. Do té doby by mělo padnout již konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících finančních prostředků záchranného programu, který by měl čítat celkem dalších 7,2 miliard euro (necelých 200 miliard korun). Bez něj by se Řecko s největší pravděpodobností ocitlo v platební neschopnosti. Další půjčky ministři zemí eurozóny ovšem podmiňují řadou ekonomických reforem, ke kterým se řecká levicová vláda stále nemá. [1] [2]

Vítěz parlamentních voleb ve Finsku

Nedávné parlamentní volby ve Finsku vyhrál bývalý úspěšný podnikatel v oblasti IT a telekomunikací, milionář a šéf Strany středu Juha Sipilä. Podle volebních průzkumů byla právě jeho strana již několik měsíců před volbami velkým favoritem. Druhá ve volbách skončila euroskeptická a antiimigrační Strana Finů, na třetím místě se umístila Národní koaliční strana (vedená dosavadním premiérem Alexanderem Stubbem) a čtvrtá byla Sociálně demokratická strana. Následovat bude několik týdnů vyjednávání o složení nové vládní koalice. Podle amerického listu Wall Street Journal se jako nejpravděpodobnější jeví koalice Strany středu, Strany Finů a Sociálně demokratické strany. Právě šef Strany Finů se již nechal slyšet, že v případě účasti strany ve vládní koalici by měl zájem o křeslo ministra zahraničí. Co se týče zahraniční politiky, tak tato strana zastává velmi nekompromisní postoj vůči současné situaci Řecka, nesouhlasí se záchrannými programy a chtěla by Atény mimo eurozónu. To by mohlo v budoucnu ještě vyostřit celou situaci kolem řeckého vyjednávání o dalších půjčkách. Hlavními tématy předvolebních kampaní byla aktuální vysoká nezaměstnanost a hospodářská situace Finska. Nezaměstnanost se ve Finsku aktuálně pohybuje nad devíti procenty. Obavy z dalšího propouštění navíc nedávná zpráva o fúzi kdysi velmi úspěšné společnosti Nokia a americkofrancouzské společnosti Alcatel-Lucent. Ekonomice, která se snaží vzpamatovat z tříleté recese, pak v posledním roce nepomáhají ani ruské sankce, které výrazně omezují finský export. [3] [4] [5]

Pokračující nálety arabských států v Jemenu

Konflikt v Jemenu, který si podle dostupných informací od 19. ledna letošního roku vyžádal již více než 1 000 mrtvých a přes 4 000 zraněných, stále pokračuje. A to i přesto, že Saudská Arábie minulý týden oznámila ukončení dosavadního bombardování radikálních šíitů. Organizace spojených národů vyzývá k ukončení bojů a zahájení dialogu mezi oběma stranami. Šíité takovou komunikaci ovšem podmiňují zastavením veškerých bojů, k čemuž stále nedošlo. Velvyslanec Saudské Arábie ve Washingtonu se nechal minulý týden slyšet, že nálety nebudou ukončeny, dokud bude pokračovat agresivní postup radikálů s cílem Jemen obsadit. Celá situace je také komplikovaná i z toho důvodu, že se do bojů již zapojila i obávaná sekce teroristické organizace Al-Káidy a rovněž Islámský stát, který se dosud soustředil spíše na Sýrii a Irák. [6] [7]

Politika a veřejná správa

Dubnová makroekonomická predikce Ministerstva financí

Podle dubnové makroekonomické predikce, s kterou nedávno přišlo Ministerstvo financí České republiky, v posledním čtvrtletí roku 2014 výrazně zrychlilo oživení české ekonomiky. Reálná hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 1,2 %, což je nejlepší výsledek od prvního kvartálu roku 2008. V roce 2015 pak bude česká ekonomika stimulována několika jednorázovými faktory. Nejdůležitějším z nich je aktuální pozitivní nabídkový šok, který přinesly nízké ceny ropy na komoditních trzích. Oslabení eura a české koruny vůči americkému dolaru dopady nízkých dolarových cen ropy sice lehce tlumí, ale přesto se očekává, že by ropa v korunovém vyjádření měla být až o čtvrtinu levnější než v loňském roce. Dosavadní prognóza růstu reálného hrubého domácího produktu zůstává stejná jako v minulém období, a to ve výši 2,7 %. V roce 2016 pak ale již Ministerstvo financíočekává mírné zpomalení růstu na 2,5 %. Geopolitickými riziky může být pro Českou republiku v nejbližší době případná další eskalace ukrajinské krize, i když expozice českých firem vůči tomuto regionu není v současnosti nijak velká. Hůře by mohlo na Česko dopadnout případné další vyostření krize v eurozóně spojené s aktuální situací v Řecku, které řeší problémy s likviditou. [8]

Euro v roce 2020 není pro ČR reálné

Minulý týden vystoupil člen bankovní rady a nejvýraznější kandidát na příštího guvernéra České národní banky Jiří Rusnok v médiích, kde označil vstup ČR do eurozóny v roce 2020 jako nereálný. To už by podle jeho slov současná vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Hnutí ANO musela začít  podnikat první kroky. Koalice se ale k žádným takovým krokům nechystá a rozhodnutí o další budoucnosti české koruny tak nejpravděpodobněji bude muset učinit až vláda příští. Ta by měla vzejít až z voleb roce 2017 (pokud nedojde k předčasným parlamentním volbám). Proti zavedení eura v České republice je v současné době podle dubnových průzkumů 85 % obyvatel. Podle předchozích průzkumů v říjnu roku 2013 bylo toto číslo nepatrně vyšší, když společnou evropskou měnu odmítlo 87 % lidí. Podle agentury Moody’s Analytics je takový odmítavý postoj dán především současnou situací v eurozóně, konkrétně pak na její periférii. Pro zahájení okamžitých příprav na zavedení eura v ČR je podle posledních průzkumů 12 % lidí, přičemž v říjnu 2013 to bylo pouze 7 %. Jedním z mála zastánců přijetí eura je v současné době prezident Miloš Zeman, který se již několikrát nechal slyšet, že v bankovní radě ČNB chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. [9] [10]

Energetika

MOL vstupuje na norský trh s ropou

Maďarská energetická společnost MOL vstupuje na norský trh s ropou. Firma oznámila, že se dohodla s ropnou a plynárenskou společností Ithaca Energy na převzetí jejích aktivit v Norsku a že za ně zaplatí celkem 60 milionů dolarů (1,5 miliardy korun). Součástí je také 14 licencí v norské části Severního moře a závazek, že firma v letech 2015–2016 zahájí tři průzkumné vrty. Pokud budou vrty úspěšné, Ithaca bude mít nárok na vyplacení další prémie, což by mělo být až 30 milionů dolarů, v závislosti na velikosti zásob. Ithaca Energy získala norské aktivity v rámci převzetí společnosti Valiant Petroleum v roce 2003. Zisk z prodeje firma použije na snížení dluhu. [11] [12]

Bakala skončil ve vedení NWR

Spolumajitel a jeden z nejbohatších Čechů Zdeněk Bakala v polovině března uvedl, že na příští valné hromadě odstoupí z vedení NWR. Valná hromada se konala ve čtvrtek 23. dubna a Bakala nebyl zvolen do představenstva firmy a na jeho místo podle plánu dosedl bývalý investiční bankéř Charles Harman. Finančník Bakala získal v roce 2004 podíl v OKD a stal se spoluvlastníkem NWR, holdingové společnosti pro těžařská aktiva se sídlem v Nizozemsku. Po dokončení finanční restrukturalizace NWR v loňském roce drží Bakala poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní v NWR celkem 50,5 procenta. Vedle podílu v NWR vlastní Bakala většinový podíl ve vydavatelství Economia, které mimo jiné vydává Hospodářské noviny, Respekt a Ekonom. Předloni podnikatel koupil internetovou společnost Centrum Holdings. Prostřednictvím CERCL Mining je Bakala spolumajitelem firmy, která vlastní víc než 40 tisíc bývalých bytů OKD, a je tak největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v České republice. [13]

Na Slovensku se hledají naleziště ropy

Společnost Alpine OilandGas chce na Slovensku najít nová naleziště ropy a zemního plynu. Geologický ložiskový průzkum bude zahájen v oblasti Karpat a na severovýchodě státu. Celková zkoumaná oblast je o rozloze 1,5 tisíce kilometrů. A zatím společnost provedl 30 zkušebních vrtů. Celková výše investice je zatím 30 miliónů EUR. V případě úspěchu by mohla těžba začít již v roce 2016. [14]

Burzovní informace

Tajemný trader ozbrojený algoritmy přepisuje historii tzv. Flash Crash krize

Ze skromného domu se štukovanou fasádou na předměstí západního Londýna, kde nad hlavou hučely motory letadel z nedalekého letiště Heathrow, chystal malý burzovní obchodník jeden z nejvíce trýznivých momentů v historii Wall Street. Navinder Singh Sarao byl stejně anonymní jako většina standardních denních obchodníků na Wall Street, nicméně v jednom jarním dni před pěti lety byl jedním z hlavních postav, které dokázaly poslat index Dow Jones Industrial Average na hluboký pád dolů. Ten den se Dow Jones propadl o 1000 bodů a od tohoto dne se mluví o tzv. Krizi ve 2:45 nebo také o tzv. Flash Crash. Regulátoři mu přičítají vinu vzhledem k faktu, že prodejní příkazy Saraa v době výrazného poklesu, tvořily pětinu celkových příkazů. V úterý byl zatčen Scotland Yardem a obviněn v USA z 22 kriminálních přečinů zahrnující podvod a manipulaci s trhem. Sarao (36) neměl žádné záznamy, které by ukazovaly na propojení s velkými finannčními institucemi, jak v USA, tak v Anglii. V době propadu si pronajímal prostory společnosti obchodující na vlastní účet v centru Londýna a jeho transakce probíhaly skrze MF Global Holdings, což je nyní již zaniklá firma. Jeden ze sousedů Saraa popsal jako tichého člověka, který si věci nechával pro sebe a nikdy nedělal problémy. Tento obrázek mírného člověka však popírá několikaletou historii vysokofrekvenčního obchodování, díky kterému si Sarao přišel, jak bylo sděleno americkými úřady na 40 mil. amerických dolarů. Sarao nicméně nezpůsobil tento pád akciového trhu sám, ale zahrál v něm významnou roli. Regulátoři nejprve předpokládali, že tento pád způsobila převážně investiční společnost Waddell & Reed Financial Inc. z Kansasu. Mnozí však také namítali, že pro takový propad bylo potřeba souhry mnoha faktorů, mezi kterými bylo také vysokofrekvenční obchodování. Podle všeho byla tato blesková krize více než technickou závadou mikrostruktury trhu a vyzvedla fundamentální otázku, jak moc jsou dnešní trhy křehké a zranitelné v době kdy počítače dominují v objemu obchodování. Regulátoři o Saraovi věděli již rok před Flash Crash krizí, vzhledem k tomu, že neustále vyskakoval na jejich „radaru“, kvůli neustálému zadávání a následnému rušení obrovských objednávek, jak uvedl spis FBI, který byl v úterý odpečetěn. Skupina CME Group Inc., která operuje jako burza pro nejznámější deriváty navázané na index S&P500, kontaktovala Saraa vzhledem k jeho obchodům. Jeho obchody měly totiž výrazný význam při stanovování otevíracích cen. Sarao toto vysvětlil v emailu z března roku 2010, že „ukazoval kamarádovi co se děje na straně poptávky skrze celý den vysokofrekvenčními obchodníky“. Následně pak vyzdvihl otázku, zdali zájem o jeho osobu ze strany CME bude znamenat „konec masové manipulace vysokofrekvenčními obchodníky“. Dne 6. května 2010, v den krize, CME odeslala Saraovi další zprávu, že by všechny obchody “měly být zadány v dobrém duchu v rámci exekuce bona fide transakcí”. Ten samý den použil Sarao a jeho společnost, Nav Sarao Futures Limited PLC, čítající jenom jeho, “layering” a “spoofing” algoritmů pro zadání tisíce transakcí na trhy futures S&P500 E-mini kontraktů. Tyto pokyny tvořily celkově kolem 200 milionů dolarů, které sázely na pokles trhu. Tyto obchody podle regulátorů reprezentovali kolem 20 % až 29 % v daném čase. Tyto obchody byly následně 19000x modifikovány a přemístěny, než byly odpoledne zrušeny. [19]

Deutsche Bank a machinace s LIBOR. Pokuta 2.5 miliardy dolarů

Německá Deutsche Bank zaplatí úřadům v USA a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů (v přepočtu asi 63 miliard korun) za urovnání obvinění z manipulací s úrokovou sazbou LIBOR. Zároveň bude muset banka propustit pracovníky, kteří jsou za machinace odpovědní. Se zaplacením rekordní částky, stejně tak jako s vyhazovy pro sedm zaměstnanců souhlasila banka proto, aby urovnala vyšetřování, která se proti ní v USD a Spojeném Království vedou. Zprávu zveřejnilo Oddělení finančních služeb (Department of Financial Services - DFS) státu New York. O práci tak přijde sedm vysoce postavených manažerů, přičemž několik zaměstnanců zapletených do problémů muselo opustit své místo již dříve. „Musíme mít na paměti, že trhy se nemanipulují sami. Vždy to vyžaduje úmyslné provinění konkrétních osob,“ okomentoval verdikt vrchní inspektor úřadu Benjamin Lawsky. Jeho slova potvrzují mediálně nejznámější úryvky z vyšetřovacích zpráv. Jedná se zejména o zachycené e-mailové komunikace jednotlivých bankéřů, kteří se vzájemně familiárně oslovují, vtipkují spolu velmi hovorovou angličtinou a hlavně se domlouvají na nastavení potřebné sazby. „Kde bys ho tak potřeboval, brácho?“ „Můžem tam dneska mít vysokej šestiměsíční libor, kámo?“ dal by se přibližně přeložit požadavek, který zaslal v únoru 2005 jeden z traderů předkladateli sazby. „Jasně vole. Kde bys ho tak potřeboval, brácho?“ zněla odpověď. „Myslel jsem si tak 095,“pokračovala konverzace. „V pohodě. Měl bejt 9, bude 9,5,“ dokončil „tvorbu“ referenční úrokové sazby její předkladatel. A podobných konverzací zachytili vyšetřovatelé několik. Právě tyto „procesy“ vzbudily před časem při vyšetřování asi největší ohlas. LIBOR (London Interbank Offered Rate) je totiž jednou z globálně nejpoužívanějších referenčních úrokových sazeb na světě. Vyjadřuje průměrnou úrokovou sazbu, za niž si jsou banky navzájem ochotny půjčit peníze na londýnském mezibankovním trhu. Sazbu sestavuje Britská bankovní asociace na základě údajů od členských bank. A právě ty, včetně Deutsche Bank, měly minimálně mezi lety 2005 a 2009 přizpůsobovat tuto sazbu svým zájmům. Pokuty za manipulace s úrokovými sazbami již dostala i řada dalších bank. Nejvíce peněz doposud musela zaplatit švýcarská banka UBS, které úřady v USA, Británii a Švýcarsku vyměřily pokutu ve výši 1,5 miliardy dolarů. V Česku se stále prověřují detaily kauzy kolem úrokové sazby PRIBOR. Vše začalo zhruba před dvěma týdny dopisem, ve kterém náměstek ministra financí za ČSSD Martin Pros jménem resortu požádal Českou národní banku, aby prověřila podezření na manipulaci s pražskou mezibankovní sazbou PRIBOR. ČNB odpověděla, že o podezřeních nemá žádné informace, a požádala Prose, aby blíže vysvětlil, o co svá tvrzení opírá, a také je konkrétně doložil. "Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou postaveny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje. To, co je v dopise napsáno, je opřeno o jeden novinový článek," konstatoval rozhořčeně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v Otázkách Václava Moravce. Zmíněný článek vyšel na konci března v Hospodářských novinách. "Srovnává vývoj u nás a na eurotrhu. Tyto dva trhy jsou nesrovnatelné, protože my stahujeme likviditu z trhu, zatímco na eurovém trhu se likvidita dodává," vysvětlil Tomšík. Deník v textu rovněž tvrdí, že výše sazby PRIBOR neodpovídá tržním podmínkám a je příliš vzdálená od sazeb ČNB. Podle Tomšíka to ale není pravda – rozdíl mezi oběma sazbami se prý dlouhodobě snižuje. Pros na svou obhajobu následně uvedl, že vycházel z veřejných informací a srovnání dat zveřejněných ČNB a že nikoho neobviňuje. "Jenom jsem podal podnět, aby ČNB vykonávala svoji úlohu - účinný a objektivní výkon dohledu," uvedl. [20]

Rostoucí nálada v eurozóně dostává trhliny, PMI se překvapivě snížil

V měsíci dubnu došlo ke zhoršení důležitého indexu aktivity v eurozóně. Výsledky ukazují snížení průmyslového PMI na 51,9 z 52,2 bodu v měsíci březnu. Stále se ale jedná o hodnotu nad neutrálními 50 body. Pomalejším tempem přibývaly nové objednávky, ale zásoby rozpracovaných zakázek stoupaly. Dále se celkem slušným tempem zvyšovala zaměstnanost a produkce v měsíci dubnu. Regionálně na výsledky za eurozónu dolehl hlavně vývoj v jejím jádru, zbytku bloku se dařilo lépe. Snížení pocítil i index nákupních manažerů v německém průmyslu. Podle předběžných dat se za duben snížil na 51,9 bodu z 52,8 v březnu. Očekávání růstu na 53 bodů se však nenaplnila. Produkce se zvyšovala pomaleji a i přestože díky domácí poptávce rostly v měsíci dubnu nové objednávky, růst byl oproti březnu pomalejší. V dubnu mírně narostla zaměstnanost, efekt slabého eura proti nižší poptávce zapůsobil pozitivně na některých významných zahraničních trzích. Ve Francii se průmyslový PMI snížil ze 48,8 na 48,4 bodu, přičemž očekávání bylo 49,2. Byl zaznamenán pokles průmyslové výroby a také pokles zahraničních objednávek. Kvůli celkové pomalosti ekonomiky je poptávka tlumena. Průmyslový sektor oproti sektoru služeb vykázal i pokles zaměstnanosti. Dubnové zprávy z eurozóny nepotěšily. Přes optimistický a velmi příznivý začátek roku, přichází překvapivě rychlé zhoršení a které kromě předstihového indexu ZEW je navíc také vidět i na koincidenčním PMI. Nadějná březnová situace dostává v dubnu trhliny, způsobené pravděpodobně pomalejší Čínou a průběžnou zátěží ruské recese. Do toho všeho působí i slabý růst v USA. Francii trápí oslabená domácí poptávka. Nicméně v nejbližších měsících může zbytek eurozóny vykázat slušné výsledky. Dubnem narušený optimismus, může být startem pro akcie, které dostávají impuls ke korekci dřívějšího rychlého růstu. To je významné pro finanční trhy. Euro se po datech pod tlak zatím nedostává. [15]

Nové IPO na pražské burze!

Dně 12. května 2015 zahájí burza cenných papírů Praha obchodování s novou emisí společnosti Slovak Telekom, s názvem STX (ISIN SK1110017722). Cena bude zveřejněna bezprostředně po jejím stanovení v rámci úpisu. Akcie STX budou obchodovány na Pražské burze na trhu Free Market v CZK. V případě, že emise splní veškeré podmínky do zařazení v bázi indexu PX, počítá burza s tímto krokem v rámci nejbližší možné aktualizace báze indexu platné od 22. 6. 2015. Dle vyjádření generálního ředitele skupiny CEE Stock Exchange Group a BCPP Petra Koblice: "Slovenský Telekom je přesně ten typ duálního listingu, který pro nás a naše investory dává smysl. Je zajištěna distribuce emise na lokální úrovni a likvidita bude podporována tvůrci trhu. Pokud vše půjde tak, jak předpokládáme, bude emise zařazena do indexu PX , což bude dalším impulsem pro posílení likvidity. Na základě doposud známých informací o cenovém rozpětí emise a její velikosti, předpokládáme její zařazení do indexu PX s váhou mezi 6 % a 9 %“. Akcie Slovak Telekom prodává slovenský stát přes fond národního majetku. Desetiprocentní podíl ze 42 341 567 kusů akcií je určen k nabídce drobným investorům z ČR a SK. Obchodování s emisí bude současně probíhat na burzách v Praze, Londýně a Bratislavě. Za jednu akcii bylo stanoveno rozpětí IPO na 17,7 až 23,6 euro. [16]

Statistika

Celková důvěra v ekonomiku se meziměsíčně nezměnila

Celková důvěra v domácí ekonomiku se v dubnu nezměnila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) zůstal v meziměsíčním srovnání na stejné hodnotě. Indikátor důvěry podnikatelů se v porovnání s březnem velmi mírně zvýšil o 0,3 bodu. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila ve stavebnictví a v obchodě, ve vybraných odvětvích služeb se zvýšila mírně a v průmyslu se mírně snížila. Indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 1,3 bodu. Ve srovnání s hodnotami v dubnu 2014 jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší. V průmyslu se v dubnu důvěra podnikatelů meziměsíčně mírně snížila o 1 bod. Hodnocení současné celkové ekonomické situace respondentů se mírně zvýšilo. Hodnocení současné celkové i zahraniční poptávky se snížilo. Zásoby hotových výrobků se podle respondentů nezměnily. Využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu se v dubnu v mezičtvrtletním srovnání téměř nezměnilo a dosáhlo 85,1 %; zajištění práce zakázkami odhadují respondenti na 7,4 měsíce, což je o něco více než v předchozím čtvrtletí. Hlavní bariérou růstu produkce je stále nedostatečná poptávka, uvádí ji téměř 45 % respondentů. Respondenti očekávají pro příští tři měsíce mírné zvýšení tempa výrobní činnosti a téměř neměnnost zaměstnanosti. Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců se téměř nezměnila. Celková důvěra v odvětví průmyslu je v meziročním srovnání nižší. Ze šetření o investiční činnosti vyplývá, že po růstu v roce 2014 očekávají respondenti ve zpracovatelském průmyslu pro rok 2015 nadále růst investic zhruba o 9 %. Půjde přitom převážně o rozšíření výrobních kapacit a také o obnovu výrobních zařízení, méně pak o pořízení nových technologií. Celková důvěra v odvětví stavebnictví se v dubnu meziměsíčně zvýšila o 5 bodů. Ve stavebních podnicích se hodnocení současné ekonomické situace respondentů v dubnu téměř nezměnilo. Hodnocení celkové poptávky po stavebních pracích se oproti březnu zvýšilo, její očekávání pro příští tři měsíce se ale snížila. Respondenti očekávají pro příští tři měsíce téměř neměnnost tempa stavební činnosti a růst zaměstnanosti. Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců se téměř nezměnila. Celkově je důvěra ve stavebnictví v meziročním srovnání vyšší. V dubnu se důvěra v odvětví obchodu oproti březnu zvýšila o 6 bodů. Hodnocení současné ekonomické situace respondentů se meziměsíčně téměř nezměnilo. Zásoby zboží se téměř nezměnily také. Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců se zvýšila. Celkově je důvěra v obchodě oproti minulému roku vyšší. Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se v dubnu důvěra meziměsíčně mírně zvýšila o 0,3 bodu. Hodnocení současné ekonomické situace respondentů se oproti březnu téměř nezměnilo. Hodnocení poptávky v dubnu se zvýšilo, její očekávání pro příští tři měsíce se snížila. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců se téměř nezměnila. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb vyšší. Indikátor spotřebitelské důvěry se v dubnu meziměsíčně snížil o 1,3 bodu, ale v meziročním srovnání je stále vyšší. Ze šetření v dubnu vyplynulo, že se pro příštích dvanáct měsíců v meziměsíčním srovnání zvýšily obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy z jejich vlastní finanční situace se nezměnily, stejně tak se téměř nezměnily i obavy ze zvýšení nezaměstnanosti. Úmysl spotřebitelů spořit se v porovnání s březnem zvýšil. Obavy respondentů z růstu cen se v porovnání s minulým měsícem nezměnily. [17]

Zajímavosti

Ve Španělsku se draží letiště, ke koupi stačí i 1 koruna

Soudce pověřený správou letiště Ciudad Real Central učinil zatím poslední pokus prodat tento španělský vzdušný přístav, který se stal symbolem pro nehospodárné nakládání se státními i evropskými dotacemi. Vyvolávací cena tentokrát úplně chybí, letiště tak lze koupit i za velmi symbolickou sumu. Letiště, které nese přiléhavé jméno Dona Quijota, postavila v roce 2008 skupina soukromých investorů za vydatné finanční podpory státu. Stavba stála 1,1 miliardy eur, letiště ležící asi 200 kilometrů od Madridu mělo sloužit hlavně pro nízkonákladové lety. Zatímco plány na stavbu vznikaly v době zdánlivě nekonečného ekonomického růstu, svým otevřením se letiště trefilo do vrcholu evropské finanční krize. Řada leteckých společností změnila své plány a na Ciudad Real Central krátce létalo jen několik aerolinek. Provozovatel terminálu prvního soukromého letiště ve Španělsku CR Aeropuertos zkrachoval v červnu 2012. Od té doby je letiště pod nucenou správou a neúspěšně hledá nového majitele. Ještě v prosinci 2013 činila vyvolávací cena sto milionů eur, posléze klesla na 80 a ještě později na 40 milionů eur. Nyní pověřený soudce vyhlásil další dražbu a dal najevo, že je ochoten přijmout jakoukoli finanční sumu. Obálky s nabídkami správce letiště otevře a vyhodnotí 19. června. Nový majitel ale musí převzít i závazky letiště. Předchozí provozovatel za sebou nechal dluhy ve výši 529 milionů eur. Mezi největší věřitele patří aerolinky Air Berlin a Air Nostrum. Na své peníze stále čekají i ti, jejichž domy ustoupily stavbě letiště. [18] Připravil Analytický tým Comsense Capital s.r.o. 

Seznam zdrojů

[1] Reuters: Euro zone warns Greece no cash till full reform deal [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: <http://www.reuters.com/article/2015/04/24/us-eurozone-greece-idUSKBN0NF0BJ20150424> [2] Hospodářské noviny: Řecký parlament schválil zábor hotovosti státní správy, nemocnic a škol [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: <http://byznys.ihned.cz/c1-63918770-recky-parlamentschvalil-zabor-hotovosti-statni-spravy-nemocnic-a-skol> [3] The Wall Street Journal: Centre Party Leader Declares Victory in Finland Elections [online]. [cit2015-04-25]. Dostupné z: < http://www.wsj.com/articles/finns-vote-in-elections-that-will-likely-usherin-new-government-1429451790> [4] The Guardian: Pro-EU coalition loses in Finland election as Centre party wins 49 seats [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: < http://www.theguardian.com/world/2015/apr/20/pro-eu-coalitionloses-in-finland-election-as-centre-party-wins-49-seats> [5] Hospodářské noviny: Vítěz voleb ve Finsku již jedná o koalici, ve vládě zřejmě zasednou i populisté [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: < http://zahranicni.ihned.cz/c1-63893430-vitezvoleb-ve-finsku-jiz-jedna-o-koalici-ve-vlade-zrejme-zasednou-i-populiste> [6] Bloomberg: Saudi Arabia, Gulf Allies Bomb Shiite Houthi Targets in Yemen [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: < http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-03-26/saudi-arabia-gulf-alliesstarts-bombing-houthi-targets-in-yemen> [7] Hospodářské noviny: Arabská koalice pokračuje v náletech na Jemen, i když ohlásila jejich ukončení [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: < http://zahranicni.ihned.cz/c1-63908800-arabskakoalice-pokracuje-v-naletech-na-jemen-i-kdyz-ohlasila-jejich-ukonceni> [8] Ministerstvo financí České republiky: Makroekonomická predikce - duben 2015 [online]. [cit2015-04-25]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomickapredikce/2015/makroekonomicka-predikce-duben-2015-21118> [9] Česká národní banka: Euro v roce 2020? To není reálné [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z:<http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2015/cl_15_150421_rusnok_ln.html> [10] ČT24: Rusnok: Oslabení koruny nahrává přijetí eura [online]. [cit 2015-04-25]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/308569-rusnok-oslabeni-koruny-nahrava-prijeti-eura/> [11] Mol Buys Ithaca’s Norway Unit Amid Pledge of Boosting Output. Bloomberg [online]. 04/24 [cit. 2015-04-25]. [12] Maďarský vlastník Slovnaftu expanduje na sever. MOL plánuje vrty v Norsku. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 24. 4. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: <http://byznys.ihned.cz/c1-63915360-madarsky-vlastnik-slovnaftu-expanduje-na-sever-mol-planuje-vrty-v-norsku> [13] Zdeněk Bakala skončil ve vedení těžařské skupiny NWR. Nahradil ho Charles Harman. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 23. 4. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:<http://byznys.ihned.cz/c1-63910840-zdenek-bakala-skoncil-ve-vedeni-tezarske-skupiny-nwrnahradil-ho-charles-harman> [14] Zahraničné firmy hľadajú čierne zlato na východe Slovenska: Zahraničná spoločnosť bude pátrať po čiernom zlate v okolí Svidníka, Sniny a Medzilaboriec. Hospodárské noviny: finweb [online]. 22.4.2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: <http://finweb.hnonline.sk/spravy-zo-sveta-financii-126/zahranicne-firmy-hladaju-cierne-zlato-na-vychode-slovenska-735360> [15] Patria.cz: Rostoucí nálada v eurozóně dostává trhliny, PMI se překvapivě snížil [online]. [cit2015-4-26]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2896463/rostouci-nalada-v-eurozonedostava-trhliny-pmi-se-prekvapive-snizil.html> [16] Patria.cz: Nové IPO na pražské burze! (+ názor analytika)[ [online]. [cit 2015-4-26]. Dostupné z:<http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2894573/nove-ipo-na-prazske-burze-nazor-analytika.html> [17] CSU; Celková důvěra v ekonomiku se meziměsíčně nezměnila [online]. [cit 2015-4-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/konjunkturalni-pruzkum-duben-2015 [18] Proslulé španělské letiště duchů jde opět do dražby. Ke koupi stačí jen koruna. E15.cz: Byznys [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: <http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-alogistika/proslule-spanelske-letiste-duchu-jde-opet-do-drazby-ke-koupi-staci-jen-koruna-1184094> [19] Bloomberg; How a Mystery Trader With an Algorithm May Have Caused the Flash Crash [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-04-22/mystery-trader-armed-with-algorithms-rewrites-flash-crash-story [20] Bloomberg; Deutsche Bank to Pay $2.5 Billion to End Libor Probe [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-04-23/deutsche-bank-to-payrecord-2-5-billion-to-resolve-libor-probes