Růst HDP České republiky byl za rok 2015 tažen kromě domácí poptávky také čerpáním prostředků z Evropské unie. Nejrychleji rostoucí složkou je tvorba hrubého fixního kapitálu, kde se snaha o maximální využití fondů EU projevila silným meziročním růstem o 6,8 %. Dynamicky vzrostla spotřeba vlády (o 4,4 %) i domácností (o 2,7 %). V zahraničním obchodu se navzájem zhruba kompenzuje stabilní růst ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR se zvýšenými dovozy, danými zrychleným růstem domácí poptávky a vysokou dovozní náročností české ekonomiky.
Bilance státního rozpočtu je i přes vysoký nárůst HDP stále záporná. Ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že v roce 2017 by mohl být rozpočet vyrovnaný. Za leden 2016 vykázal státní rozpočet přebytek ve výši 45,9 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 17,3 miliardy korun a také nejvyšší přebytek od vzniku samostatné České republiky. Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně stouply o 14,8 miliardy na 80 miliard korun. Za rekordním příjmem je výběr prostředků z Evropské unie. Vzrostl také výběr daní bez sociálního zabezpečení o 0,4 miliardy na 52,6 miliard korun. Naopak pokles zaznamenal výběr daně z přidané hodnoty o 0,2 miliardy na 28,2 miliard korun. Tento pokles je dle ministerstva způsoben změnou rozpočtového určení daní, kdy došlo k navýšení podílů krajů na celkovém výnosu DPH ze 7,86 % na 8,92 %. Samostatné měsíční výsledky však mají malou vypovídající schopnost a mnohem důležitější jsou hodnoty na delším časovém horizontu.
Poněkud negativnější zprávy jsou ohledně míry inflace. Ta za rok 2015 dosáhla pouze 0,3 %, což je snížení o 0,1 procentního bodu oproti dřívějším odhadům. Jedná se o nejnižší hodnoty od roku 2003. Nejvíce nízký růst ovlivnila nízká inflace až deflace v EMU a nízké ceny paliv.
V případě vývoje zaměstnanosti lze hovořit o příznivém vývoji. V České republice dosahuje nezaměstnanost nejnižší úrovně hned za Německem.
Česká republika je silně proexportní země s dlouhodobě kladnou obchodní bilancí. Za rok 2015 dosáhla obchodní bilance nového maximálního kladného rozdílu mezi exportem a importem ve výši 149 miliard korun. Roste konkurenceschopnost českých společností, která je navíc podporována intervenčním režimem České národní banky. Dalším faktorem jsou levné komodity, které zčásti snižují hodnotu dovozu. V případě, že vydrží nízké ceny komodit, se počítá pro letošní rok s navýšením kladného rozdílu a to přibližně o 10 – 20 miliard korun. Tento rozdíl může snížit rostoucí spotřebitelská a investiční poptávka, která stimuluje zvyšování importu do České republiky.
Diskontní i dvoutýdenní repo sazby jsou ponechány na hodnotě 0,05 %, lombardní sazba na úrovni 0,25%. Česká národní banka prodloužila intervenční režim do první poloviny roku 2017. Dle odhadů intervenovala ČNB od listopadu 2013 již za přibližně půl bilionů korun a i letos se očekává mimořádně vysoký objem. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace, který zatím neodpovídá střednědobému cíli ČNB, což jsou 2 %. Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Co se týče státních dluhopisů, tak na konci roku 2015 vykázaly záporné výnosy nejen dluhopisy dvouleté, ale také pětileté. Během letošního roku spadly do záporu dokonce i dluhopisy sedmileté. Rating České republiky je dle agentury Moody’s A1, což odpovídá podstupni Střední kvalita vyšší. Agentury Standard and Poors a Fitch přiřadili České republice rating AA respektive AA-, což odpovídá podstupni Velmi kvalitní.
